Brusel - Evropská komise doporučila přijetí Islandu mezi státy současné sedmadvacítky. Na tiskové konferenci to prohlásil komisař zodpovědný za rozšíření a politiku sousedství Štefan Füle.
„Jsem potěšen, že tu mohu být. Jednak proto, že je první příležitost se takto s vámi setkat a také proto, že mohu oznámit důležitý vývoj v oblasti rozšíření. Jsem rád, že rozšíření nemá jen jihovýchodní ale i severozápadní dimenzi," řekl Füle ve svém prvním vystoupení ve funkci eurokomisaře před novináři v Bruselu.
O přijetí Island formálně požádal loni v létě.
Ostrované předtím členství v Unii odmítali, ke změně názoru je dohnala až ekonomická krize, která je zasáhla mnohem tvrději než většinu Evropy. V EU doufají najít stabilitu, silnou měnu a jasná finanční pravidla, která možným budoucím krizím zabrání.
Přístupové rozhovory mohou v případě Islandu proběhnout mnohem rychlejší, než tomu bylo u postkomunistických zemí. Island totiž už dnes řadu podmínek pro členství v Unii splňuje. Od roku 1994 je členem Evropského hospodářského prostoru (EHP) a je součástí schengenského prostoru.
Pokud by šlo vše bez problémů, mohl by se stát členem Unie během jednoho až dvou let.
Zda k tomu však opravdu dojde, je zatím ve hvězdách. Islandský prezident totiž minulý měsíc vetoval zákon, který sliboval vrátit 3,8 miliard eur střadatelům ve Velké Británii a Nizozemsku, o něž přišli kolapsem islandské banky Icesave.
Prezident reagoval na petici, ve které se proti plánu postavila čtvrtina islandských občanů.
"Islandským představitelům musí být nepochybně jasné, že pokud nebudou vklady všech britských občanů vyplaceny, vstup do Evropské unie je ohrožen. Myslím, že není třeba žádná varování, věc by měla být každému jasná," řekl tehdy britský ministr pro veřejné finance a ekonomickou politiku Paul Myners.
Zklamání bylo slyšet i z Amsterdamu. Nizozemská a britská vláda s Islandem o situaci dále jednají. Pokud jednání selžou, rozhodnou o věci Islanďané v referendu, což by pro postižené Brity a Nizozemce pravděpodobně znamenalo, že své peníze už nikdy neuvidí.
O členství v EU budou v lidovém hlasování Islanďané rozhodovat zcela určitě. Podle průzkumů je pro vstup 60 procent obyvatel. Proti se však staví vlivná rybářská lobby. Obává se, že bude čelit restrikcím a kvótám při rybolovu, který je zodpovědný za téměř 40 procent islandského vývozu.