Ačkoli Spojené státy od dohody odstoupily, snaží se zbylé země, které stály u jejího zrodu, tedy Francie, Británie, Německo, Rusko a Čína, Teherán přesvědčit, že její plnění pro něj může být nadále výhodné. Páteční setkání ve Vídni bylo nejspíš posledním pokusem, jak změnit názor íránského vedení, které 17. června oznámilo, že zhruba za deset dní překročí limit obohaceného uranu stanoveného dohodou, a přestane tak plnit jednu z důležitých podmínek ujednání.
Podle Arákčího byla páteční schůzka "krokem vpřed" a šlo podle něj o pokrok ve srovnání s předchozími jednáními. "Ale stále to není dost, a stále nejsou splněna očekávání, která Írán má," řekl podle agentury AP druhý muž íránské diplomacie.
Evropské země Íránu navrhly způsob, jak pomoci íránskému hospodářství, které poškodily opětovně zavedené americké sankce, a přitom tyto sankce neporušit. Chtějí to učinit pomocí takzvaného mechanismu INSTEX, který umožní výměnný obchod bez vzájemných finančních transakcí, na něž se americké sankce vztahují.
Arákčí v pátek uznal, že nástroj INSTEX už je nyní "provozuschopný". Aby však z něj měli Íránci skutečný užitek, musely by evropské země takto nakupovat i ropu, řekl ve Vídni vyjednavač.
Jaderná dohoda s Íránem teď visí na vlásku, protože země v květnu oznámila, že postupně přestane plnit její jednotlivé body, pokud zbylí signatáři nepřijdou s přesvědčivou nabídkou, jak ochránit íránskou ekonomiku před sankcemi. Dvě klíčová ujednání se týkají obohaceného uranu - ten smí být obohacen maximálně na 3,67 procenta a Írán ho smí mít nanejvýš 300 kilogramů. Zásoby má podle svých předchozích vyjádření zřejmě už větší a limit obohacování překročí 7. července. Tehdy vyprší lhůta, kterou Írán signatářům dal na vyjednání lepších podmínek dohody.
Úroveň obohacování uranu dohoda Íránu snížila, aby se vyloučila možnost, že bude mít země uran obohacený na úroveň potřebnou pro výrobu zbraní, což je přes 90 procent. Americký prezident Donald Trump ale dohodu uzavřenou svým předchůdcem označil za nedostatečnou.
