Zatímco experti na ptačí chřipku se shodují na tom, že hlavní vinu na rozšíření viru mají obchodníci s drůbeží, miliony migrujících divokých ptáků jsou schopny nést virus na obrovské vzdálenosti.
Chřipka opět udeří
V nadcházejících měsících by se tak Evropané měli připravit na další výskyt ptačí chřipky kdekoliv v Evropě. Situace je však podle slov šéfa pařížské Světové organizace pro zdraví zvířat Alexe Thiermanna lepší než před rokem.
"Kontroly během léta ukázaly, že evropské vlády jsou na hrozbu ptačí chřipky připravené," potvrdil.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- FAKTA: Speciál o ptačí chřipce
- Farmář se obává o svůj chov drůbeže
- H5N1 se blíží, ale není důvod k panice
- Ptačí chřipka se šíří Afrikou
- Ptačí chřipka nebo vznik nádoru na videu
FAKTA:
Výskyt viru H5N1 potvrdilo čtrnáct zemí EU - Řecko, Itálie, Rakousko, Německo, Maďarsko, Británie, Francie, Slovensko, Švédsko, Polsko, Dánsko, Česká republika a Španělsko.
Letos se například v porovnání s rokem předchozím podařilo zamezit většímu rozšíření viru ptačí chřipky v Rusku, odkud většina ptactva míří právě v těchto týdnech na jih.
"Povědomí je větší a rizika přenosu viru mezi divokým ptactvem menší," doufá Thiermann.
Jednotlivé členské státy preventivně přistoupily také k nákupu antivirotik (Tamiflu a Relenza), které onemocnění sice nezabrání, ale průběh nemoci mohou zmírnit a zkrátit.
S přísnějšími pravidly se počítá
Řada evropských zemí zakázala ihned po jarní panice způsobené úmrtím několika osob v Turecku venkovní chovy zvířat a přistoupila k zákazu dovozu ptactva z postižených oblastí.
Přestože během léta byla většina opatření odvolána, Evropa je připravena s podzimem opět přitvrdit.
"S ohledem na nadcházející sezonu jsme připraveni na zpřísnění pravidel," stojí ve zprávě Evropské komise. "Členské státy souhlasí s přísnějšími bezpečnostními opatřeními či důkladnějšími kontrolami dovozu drůbeže."
Po celém světě vybito 200 milionů ptáků
Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytlo se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči této nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež.
Z třicítky druhů virů ptačí chřipky jsou často smrtelné viry H5 a H7.
Pro člověka je nejnebezpečnější virus H5N1, který byl u lidí poprvé objeven v roce 1997 v Hongkongu. Zatím nebyla prokázána přenositelnost z člověka na člověka. Lidé se mohou nakazit zejména přímým kontaktem s infikovaným ptákem.
Podle dat Světové zdravotnické organizace onemocnělo za poslední tři roky 251 osob, z nichž 148 na následky onemocnění zemřelo.
Po celém světě pak bylo od roku 1997 vybito nebo v důsledku nakažení zemřelo 200 milionů ptáků. Ekonomické škody s tím spojené se vyčíslují na více než 10 miliard amerických dolarů.
Podle ujištění Světové banky by však případná mutace viru a následná pandemie ptačí chřipky přišla svět na mnohem víc. Mluví se až o dvou bilionech dolarů.
Indonésie je nejvíce postižena, USA nejsou imunní
Virus ptačí chřipky se během léta dostal také do Spojených států. Laboratorní testy ale definitivně potvrdily, že nejde o smrtící virus H5N1.
"Tento typ viru, který byl zjištěn v několika případech u divokých kachen v Severní Americe, nepředstavuje žádné riziko pro lidské zdraví," ujistily úřady.
Opačná je však situace v Asie, kde byla ptačí chřipka poprvé lokalizována a kde v důsledku jeho šíření zemřelo nejvíce osob.
Nejhůře je na tom milionová Indonésie, která minulý týden ohlasila 52. oběť viru ptačí chřipky a zůstává tak nejhůře postiženou zemí světa.
Tamní vláda se již stala terčem kritiky, že nedělá dost proti šíření ptačí chřipky po souostroví.
