Nikósie - Není to tak dávno, co si Kypřané pochvalovali svoji ekonomiku, založenou na "finančních službách", jak nazývali příliv peněz do místních bank a využívání nízkých daní zahraničními firmami a podnikateli.
Tento sektor v podstatě tvořil kyperskou ekonomiku, nepočítáme-li turistiku, jejíž rozvoj ale narážel na omezené zdroje vody na ostrově, obzvláště v letních měsících.
Nyní se zmíněné finanční služby pro Kypr změnily ve vážný problém. Zemi srazily ke dnu odpisy řeckých dluhů. Vzhledem k propojenosti kyperských a řeckých bank znamenaly katastrofu a loni poprvé vláda v Nikósii požádala eurozónu o pomoc.
Ta přišla v naprosto nečekané podobě: V noci na sobotu se ministři financí zemí eurozóny dohodli na programu pomoci. Na jedné straně do tamní ekonomiky nalijí až deset miliard eur (asi 256 miliard korun), na straně druhé však musí Kypr vybrat jednorázovou daň. Má jít o 9,9 procenta z bankovních vkladů nad 100 tisíc eur a 6,75 procenta na cokoli pod touto sumou.
Vláda v Nikósii přiznává, že v podstatě nemá na výběr. Prezident Nicos Anastasiades, který byl zvolen teprve před třemi týdny, svolal v neděli do prezidentského paláce schůzku s kabinetem. Po ní připustil, že Kypr nemá jinou možnost než podmínky pomoci přijmout.
"Na výběr máme mezi katastrofálním scénářem neřízeného bankrotu a scénářem bolestivého, nicméně řízeného řešení této krize," uvedl v prohlášení.
Parlamentní počty nevycházejí
Prezident nicméně žádá, aby pomoc z EU schválil parlament, v němž ovšem žádná strana nemá většinu.
Anastasiadesova pravicová Demokratická strana obsadila v šestapadesátičlenném parlamentu dvacet křesel. Pro plán pomoci tedy musí získat další frakce. Komunistická AKEL už předběžně naznačila, že je proti, socialistická strana Edek pak jen požadavek EU označila za "absurdní".
Nejmenší strana v parlamentu, jejíž hlasy zřejmě o přijetí či nepřijetí opatření rozhodnou, je pak také proti. "Je to nepřijatelné, nefér a my jsme proti tomu," citovala agentura Reuters zeleného poslance Adonise Yiangoua.
Kyperská média informují o horečném vyjednávání: O balíčku pomoci se mělo původně hlasovat v neděli, právě kvůli vážnému riziku, že neprojde, byla schůze odložena na pondělí. "Bez té pomoci je jasné, že se dvě největší banky zhroutí," prohlásil prezident.
Stále ovšem trvá na tom, že se o pomoci musí hlasovat.
Média s ním souhlasí: "I když si myslíme, že navržené řešení je špatné, přijmout je bez toho, aby je schválil parlament, by znamenalo v součtu ještě větší škody," napsal ekonomický analytik listu Politis Demetris Georgiades.
Lidé se zlobí
V dějinách středomořského ostrova jde o bezprecedentní krizi. Média popisují snahu obyvatel ještě rychle vybrat z bank své úspory. Ale banky se již na jednorázovou daň připravily, nikdo si nemůže vybrat všechny peníze, na účtech musí zbýt ekvivalent odpovídající výši daně.
"Jsem vzteky bez sebe," napsal korespondent BBC Chris Drake, který žije na Kypru. "V předchozích měsících se lidé o své vklady báli a měli stovky možností je vybrat. Ale byli jsme všichni stále ujišťováni, že vklady drobných střadatelů jsou v bezpečí. Že to je prostě červená čára, která nebude nikdy překročena. Ztratil jsem několik tisíc," uvedl.
Sebraná procenta by lidem měly kompenzovat podíly v bankách. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje mezi kyperskými politiky uvedla, že prezident Anastasiades hodlá vkladatelům nabídnout výnosy z akcií garantovaných příštími výnosy z těžby zemního plynu. "Zvažuje se, že polovina zdaněných peněz bude zaručena právě výnosem ze zemního plynu," řekl nejmenovaný politik.
Kypr momentálně čeká na výsledky ze zkušebních vrtů, které naznačily, že ostrov sedí na obrovském množství této suroviny.
Mohou si za to sami?
Evropská média postup ministrů eurozóny v podstatě unisono odmítla.
Ekonomický redaktor společnosti Sky News Ed Conway uvedl: "Protože tento postup nebyl ministry financí eurozóny pouze schválen, ale také navržen, představuje zneklidňující zprávu pro každého, kdo má bankovní vklady v eurozóně."
Kyperský list Phileleftheros zase napsal: "Naši partneři v Evropské unii nás bodli do zad."A připomněl, kolika zemím - Irsku, Portugalsku, Řecku - EU půjčila bez podobně bolestivého opatření.
Jenže - žádná z těchto zemí neležela eurozóně tolik v žaludku jako daňový ráj Kypr.
Například německé vládní i opoziční strany už dopředu avizovaly, že Kypr si pomoc v plánované výši 17,5 miliardy eur vlastně ani nezaslouží. Protože de facto žije z peněz, které v ostrovních bankách perou ruští oligarchové, mafiáni a pochybní podnikatelé. A protože Kypr nabízí uvnitř Evropské unie podmínky daňového ráje pro ty, kteří se chtějí vyhnout velkým daním doma, proti čemuž vede boj hlavně Německo, které kvůli tomu ročně přichází o miliardové sumy.
Podobné hlasy šly z Finska či Nizozemska: Málokdo chce posílat pomoc, která by pomohla podezřelým ruským klientům kyperských bank.
Loni na podzim německá zpravodajská služba BND ve své zprávě uvedla, že němečtí daňoví poplatníci by v podstatě pomáhali nelegálním transakcím ruských i jiných podvodníků.
Konkrétní čísla se ale dostávají na veřejnost až nyní. Na kyperských účtech zřejmě je přes 26 miliard "ruských" eur. Na seznamu ruských klientů, jejichž peníze procházejí kyperskými bankami, jsou například nejbohatší Rus Ališer Usmanov či z rozsáhlé korupce viněná manželka bývalého starosty Moskvy Jelena Baturinová.
Konejšivé vzkazy
Vlády evropských zemí se mezitím snaží vysílat konejšivé vzkazy - zejména do zemí, jejichž ekonomiky mají špatnou kondici.
Neklid je údajně patrný ve Španělsku, které si od eurozóny pomoc pro svůj bankovní sektor zajistilo loni. Španělská centrální banka nicméně uvedla, že v důsledku událostí na Kypru neregistruje žádné známky odlivu kapitálu ze Španělska. "Španělský bankovní systém funguje za zcela normálních podmínek," citovala mluvčí banky agentura ČTK.
Velká Británie zase vzkázala svým vojákům, kteří na Kypru operují, že jim sebrané peníze bude kompenzovat.
"Odškodníme všechny lidi sloužící v naší armádě, lidi sloužící naší vládě na Kypru, které zasáhne tato bankovní daň," řekl v rozhovoru pro BBC britský ministr financí George Osborne.
