reklama
 
 

Euru jde o život, Estonsko ho i tak o půlnoci přijalo

1. 1. 2011 0:01
Pobaltská republika se stala sedmnáctým členem eurozóny

Tallinn - Eurozónu čeká podle řady analytiků a ekonomů těžký boj o přežití, přesto se rozrůstá.

S úderem půlnoci se jejím sedmnáctým členem stalo Estonsko. Země s pouhými 1,3 miliony obyvateli začala používat euromince a eurobankovky.

Je to trochu historický okamžik. Společnou evropskou měnou se bude poprvé platit na území, které bývalo součástí Sovětského svazu.

Estonsko získalo nezávislost na rozpadajícím se SSSR v létě 1991 a bylo také první postsovětskou republikou, která se tehdy rozloučila se starým rublem a začala používat vlastní měnu, estonskou korunu. Ta nyní končí.

Ne všichni jsou s tím smířeni. Proti je skupina, nazvaná "Zachraňme korunu."  Její aktivisté vyvěsili plakáty s nápisem Vítejte na Titaniku a kresbou potápějícího se parníku.

Prvním mužem, který si z bankomatu vyzvedl euro, byl na slavnostním ceremoniálu premiér Andrus Ansip. Učinil tak poté, co skončíl televizní projev šéfa centrální banky.

Estonská ekonomika je vzhledem k počtu obyvatel země, který jen nepatrně převyšuje počet obyvatel Prahy, velmi malá. Estonský HDP přestavuje jen 0,02 HDP celé eurozóny.

Velká změna to tedy pro dalších šestnáct členů není a pokud nepočítáme samotnou výměnu bankovek, není to tak velká změna ani pro Estonce.

Jejich koruna byla pevně svázána s eurem v podobě fixního kurzu už od roku 1999.

"Estonsko je připraveno vstoupit na palubu komfortní a nepotopitelné lodi nesoucí název euro. Je lepší být na palubě, než v závěsu," uvedl ministr financí Jürgen Ligi.

Nejsevernější pobaltská republika má v Evropské unii nejnižší deficit rozpočtu veřejných financí po Lucembursku a Švédsku, podmínky pro připojení k eurozóně splnila bez problémů.

Nejspíš ji nehrozí osud Řecka či Irska, kterým letos musely ostatní členové pomáhat půjčkami, což například Slováci dělali velmi neradi.

Globální krize, která vypukla v roce 2008, ale Estonsko přece jen poznamenala. Ekonomika meziročně poklesla předloni o patnáct procent (tento rok se už ale čeká zhruba čtyřprocentní růst) a téměř pětina Estonců je bez práce.

Pravdou je, že další dva pobaltské státy - Litva a Lotyšsko - dopadly hůře. Jejich ekonomiky klesly o více než dvacet procent a Lotyšsko muselo přijmout mezinárodní pomoc.

Všechny tři státy přijaly tvrdá úsporná opatření a Litva i Lotyšsko by se rády připojily k eurozóně za tři roky, v roce 2014.

Česká vláda zatím s přijetím společné evropské měny nespěchá a premiér Petr Nečas vůbec nestanovil žádné časové termíny. Váhá i Polsko, téměř jistě nepřejde na euro dříve než v roce 2015.

autor: Martin Novák | 1. 1. 2011 0:01

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama