Euru jde o život, Estonsko ho i tak o půlnoci přijalo

Martin Novák Martin Novák
1. 1. 2011 0:01
Pobaltská republika se stala sedmnáctým členem eurozóny
Estonská koruna končí.
Estonská koruna končí. | Foto: Reuters

Tallinn - Eurozónu čeká podle řady analytiků a ekonomů těžký boj o přežití, přesto se rozrůstá.

S úderem půlnoci se jejím sedmnáctým členem stalo Estonsko. Země s pouhými 1,3 miliony obyvateli začala používat euromince a eurobankovky.

Je to trochu historický okamžik. Společnou evropskou měnou se bude poprvé platit na území, které bývalo součástí Sovětského svazu.

Estonsko získalo nezávislost na rozpadajícím se SSSR v létě 1991 a bylo také první postsovětskou republikou, která se tehdy rozloučila se starým rublem a začala používat vlastní měnu, estonskou korunu. Ta nyní končí.

Ne všichni jsou s tím smířeni. Proti je skupina, nazvaná "Zachraňme korunu."  Její aktivisté vyvěsili plakáty s nápisem Vítejte na Titaniku a kresbou potápějícího se parníku.

Prvním mužem, který si z bankomatu vyzvedl euro, byl na slavnostním ceremoniálu premiér Andrus Ansip. Učinil tak poté, co skončíl televizní projev šéfa centrální banky.

Euro přichází.
Euro přichází. | Foto: Reuters

Estonská ekonomika je vzhledem k počtu obyvatel země, který jen nepatrně převyšuje počet obyvatel Prahy, velmi malá. Estonský HDP přestavuje jen 0,02 HDP celé eurozóny.

Velká změna to tedy pro dalších šestnáct členů není a pokud nepočítáme samotnou výměnu bankovek, není to tak velká změna ani pro Estonce.

Jejich koruna byla pevně svázána s eurem v podobě fixního kurzu už od roku 1999.

"Estonsko je připraveno vstoupit na palubu komfortní a nepotopitelné lodi nesoucí název euro. Je lepší být na palubě, než v závěsu," uvedl ministr financí Jürgen Ligi.

Nejsevernější pobaltská republika má v Evropské unii nejnižší deficit rozpočtu veřejných financí po Lucembursku a Švédsku, podmínky pro připojení k eurozóně splnila bez problémů.

Nejspíš ji nehrozí osud Řecka či Irska, kterým letos musely ostatní členové pomáhat půjčkami, což například Slováci dělali velmi neradi.

Foto: Aktuálně.cz

Globální krize, která vypukla v roce 2008, ale Estonsko přece jen poznamenala. Ekonomika meziročně poklesla předloni o patnáct procent (tento rok se už ale čeká zhruba čtyřprocentní růst) a téměř pětina Estonců je bez práce.

Pravdou je, že další dva pobaltské státy - Litva a Lotyšsko - dopadly hůře. Jejich ekonomiky klesly o více než dvacet procent a Lotyšsko muselo přijmout mezinárodní pomoc.

Všechny tři státy přijaly tvrdá úsporná opatření a Litva i Lotyšsko by se rády připojily k eurozóně za tři roky, v roce 2014.

Česká vláda zatím s přijetím společné evropské měny nespěchá a premiér Petr Nečas vůbec nestanovil žádné časové termíny. Váhá i Polsko, téměř jistě nepřejde na euro dříve než v roce 2015.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 15 minutami

NATO má nový plán, jak čelit jaderným i hybridním útokům z Ruska

Severoatlantická aliance ve čtvrtek schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má členské země ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně.

Vztahy aliance a Ruska jsou podle Stoltenberga nejhorší od konce studené války, což dokládá například tento týden oznámené ukončení činnosti ruské mise při NATO. Alianční státy již delší dobu se znepokojením sledují vývoj nových ruských raket, mezi něž se v posledních týdnech zařadily i hypersonické střely odpalované z ponorek. NATO rovněž s obavami registruje ruské aktivity v kosmu či četné hackerské a dezinformační útoky.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy