Lucemburk - Jedenáct států eurozóny se v úterý dohodlo na tom, že prosadí společnou daň z finančních transakcí.
Jejím smyslem je nechat obchodníky na finančních trzích sdílet náklady krize, za kterou nesou svůj díl odpovědnosti.
Během úterní schůzky ministrů financí Evropské unie se stoupencům návrhu v čele s Německem a Francií nakonec podařilo překonat odpor Velké Británie, Švédska a dalších zemí propagujících ničím neregulovaný volný trh a získat pro plán dalších devět států eurozóny.
Po mohutné diplomatické ofenzivě Berlína se k návrhu v úterý připojilo Španělsko, Itálie, Slovensko a Estonsko. Již dříve svůj souhlas vyslovilo Slovinsko, Rakousko, Belgie, Portugalsko a Řecko.
"Je to malý krok pro jedenáct zemí, avšak velký skok pro Evropu," parafrázoval známý výrok velitele kosmické lodi Apollo 11 Neila Amstronga náměstek rakouského ministra financí Andreas Schieder, citovaný agenturou Reuters. "Cesta k tomu, aby se bankovní a finanční sektor podílely na hrazení nákladů krize je volná."
Takzvaná Tobinova daň, pojmenovaná po nositeli Nobelovy ceny, americkém ekonomu Jamesi Tobinovi, který ji navrhl v roce 1972, má za cíl snížit rizika finančních trhů a přimět banky, hedgeové fondy a spekulanty zabývající se vysokofrekvenčním obchodováním na burzách cenných papírů, aby se podíleli na splácení veřejných dluhů, k nimž přispěli svými aktivitami.
Dohoda umožní, aby podstatná část členských zemí Evropské unie zavedla společnou daň, na níž se EU jako celek nedokáže shodnout.
Podle eurokomisaře pro daňové otázky Algirdase Šemety se daň z finančních transakcí stane dalším významným zdrojem financování EU. Její příznivci si od ní slibují příjem ve výši 57 miliard eur ročně.
Již v pondělí se ministři financí eurozóny dohodli na posledních detailech fungování Evropského záchranného mechanismu, fondu o objemu 500 miliard eur, s jehož pomocí mají být úvěrovány země, které byly vtaženy do dluhové spirály. Není pouze jasné datum, k němuž bude fond těmto zemím k dispozici.
