Brusel - V červenci se ministři financí eurozóny dohodli na navýšení Evropského fondu finanční stability (EFSF) a jeho přeměnu v Evropský stabilizační mechanismus (ESM).
Nikdo ale neví, jak vysoké toto navýšení bude. Hovoří se o tom, že by ve fondu nakonec mohl být i bilion eur.
Během letních měsíců se totiž krize v Řecku a dalších zemích zápasících s vysokým státním dluhem ještě prohloubila a už nyní je zřejmé, že objem fondu bude muset být vyšší, než se původně zamýšlelo.
O osudu projektu, jenž má ukončit dluhovou krizi v Evropě, začne jako první diskutovat ve středu finský parlament. Ve čtvrtek o něm bude hlasovat německý Bundestag, v pátek přijde řada na rakouské poslance. Pak budou následovat také ostatní země používající evropskou měnu.
To, zda EFSF najde v eurozóně dostatečnou podporu, tak vůbec není jisté. Proti jsou všichni vyhlášení euroskeptici, vůdcem strany Finové Timo Soinim počínaje a vlivným poslancem za bavorskou CSU Peterem Gauweilerem konče.
"Musíme být schopni vytvořit bariéru, která zastaví další zadlužování," tvrdí hlavní zastánce záchranného fondu, německá kancléřka Angela Merkelová.
Ta se obává, že by případný státní bankrot Řecka vedl k "dominovému efektu" a finančnímu kolapsu v dalších zadlužených zemích, jako je Itálie či Španělsko.
Finanční atomovka
EFSF se současnými garancemi ve výši 440 miliard eur měl podle původních plánů ukončit svou činnost v létě 2013. Počítalo se dále s tím, že jeho nástupce ESM bude mít k dispozici 700 miliard eur.
Osmdesát miliard by během příštích pěti let poskytly členské země eurozóny, dalších 620 miliard by představovaly záruky ze strany jednotlivých států.
Stabilizační fond se mezitím zavázal poskytnout Irsku 17,7 miliard a Portugalsku 26 miliard eur. Dalších dvacet pět miliard dostane Řecko v rámci prvního záchranného balíčku, schváleného EU a Mezinárodním měnovým fondem.
ESM má financovat také dvě třetiny ze 110 miliard eur, dohodnutých v rámci druhého balíčku finanční pomoci Aténám.
Ve fondu by tak zbylo jen 298 miliard eur, což je přibližně částka, kterou by ke stabilizaci svých financí potřebovalo pro změnu Španělsko. A pokud by insolventní začala být také Itálie, odhadli experti Evropské centrální banky a MMF objem záchranného balíčku pro vládu v Římě na 490 miliard eur.
To vše dohromady představuje 780 miliard eur jako minimální částku nezbytnou pro to, aby pětice zemí nejvíce ohrožených finanční krizí přežila příští měsíce. Některé odhady hovořily dokonce o dvou bilionech eur, které mají ukončit tanec okolo evropské měny.
Deník Financial Times Deutschland proto ve svém pondělním vydání hovořil o "finanční atomovce", kterou by EFSF musel disponovat, aby odstrašil všechny spekulanty útočící nyní na euro.
Fond jako banka
Tak výrazný nárůst objemu fondu ale řada finančních expertů odmítá.
"O navýšení fondu uvažujeme," připustil v pondělí na Harvardově univerzitě v USA šéf rakouské centrální banky Ewald Nowotny, jenž zasedá rovněž v představenstvu Evropské centrální banky. "Jeden bilion by to ale neměl být."
"Musíme EFSF vybavit dalšími mechanismy, abychom zvýšili jeho účinek a uklidnili investory," citoval deník Spiegel on-line eurokomisaře pro měnové záležitosti Olliho Rehna.
Ty členské státy eurozóny, které na tom jsou stále relativně dobře, se z pochopitelných důvodů brání tomu, aby musely do záchranného fondu přispívat dalšími penězi, byť jen ve formě záruk. S vysokým zadlužením se s výjimkou Finska ostatně potýká každá z nich.
Bruselské Centrum studií o evropské politice (CEPS) proto přišlo s návrhem, aby byl EFSF přeměněn v regulérní finanční ústav a mohl půjčovat peníze v návaznosti na Evropskou centrální banku.
CEPS vychází z předpokladu, že většina bank postupně půjčí až desetinásobek svého kapitálu. Čtyři sta čtyřicet miliard eur, s nimiž fond počítá, by tak mohly postupem času teoreticky vygenerovat až čtyři biliony eur.
Hrubý domácí produkt eurozóny v roce 2010 představoval 9,2 bilionu eur. Výdajová stránka státního rozpočtu činí u většiny zemí třetinu jejich HDP.
Průměrné zadlužení mezi 17 státy eurozóny je na hranici osmdesáti procent HDP.
