Zda se jim je podaří získat, zůstává podle bruselského listu nejasné. Dohoda musí být ještě schválena na politické úrovni. Výbory pak poprvé zasednou v týdnu od 22. července v Bruselu a teprve tehdy si budou volit své předsedy a místopředsedy.
Nejsilnější lidovecká frakce (188 mandátů) by ráda získala i vedení výborů pro rozpočtovou kontrolu, ústavní záležitosti, rybolov a zdraví. Poslední zmíněný byl dosud podvýborem výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, ještě tento týden se ale bude rozhodovat o tom, že by se osamostatnil. Stejně tak by mohl být nově samostatný výbor pro bezpečnost a obranu, který spadal dosud pod zahraniční věci.
Druhá nejsilnější frakce socialistů a demokratů (136 mandátů) dala najevo, že by chtěla vést mimo jiné výbory pro životní prostředí, hospodářství a měnu a mezinárodní obchod, regionální rozvoj a pro práva žen a rovnost pohlaví.
Třetí největší skupinou v Evropském parlamentu s nyní 84 mandáty se v pondělí stala frakce Patrioti pro Evropu. Její vznik na konci června oznámili na společném setkání ve Vídni maďarský premiér Viktor Orbán, bývalý český premiér Andrej Babiš a šéf pravicově populistické Svobodné strany Rakouska Herbert Kickl. Ke třem zakládajícím formacím - Svobodné straně Rakouska, nacionálně konzervativní straně Fidesz a českému hnutí ANO - se následně připojilo několik dalších stran a nyní jsou ve frakci zástupci z 12 zemí Evropské unie.
Frakce Patriotů pro Evropu by podle serveru Politico chtěla získat dva výbory - pro dopravu a pro kulturu. Podle d’Hondtovy metody používané pro rozdělení jednotlivých funkcí v Evropském parlamentu podle velikosti frakce má nová frakce právo nominovat své zástupce do několika vysokých pozic, zda budou ale nakonec schváleni, není jisté.
Před pěti lety chtěla krajně pravicová frakce Identita a demokracie, která byla předchůdkyní Patriotů pro Evropu, vést výbory pro zemědělství a právní záležitosti. Podle pravidla "cordon sanitaire", což je neformální dohoda mezi politickými skupinami, se ale většina frakcí snažila Identitu a demokracii izolovat a proto tehdy předsedy výborů nedostala. Podle expertů je možné, že se tak bude dít i nyní v souvislosti s frakcí Patrioti pro Evropu, poznamenal server Politico.
Konzervativní frakce Evropští konzervativci a reformisté má nyní 78 mandátů a ráda by předsedala výborům pro rozpočet, občanské svobody a spravedlnost a výboru pro petice. Liberální Renew Europe (Obnova Evropy), která má 76 mandátů, by chtěla být ve vedení menších, nicméně důležitých výborů jako jsou pro rozvoj, právní záležitosti a podvýbor pro bezpečnost a obranu.
Frakce Zelených by pak chtěla výbor pro vnitřní trh a podvýbor pro lidská práva a Levice v Evropském parlamentu zase podvýbor pro daňové záležitosti a výbor pro zaměstnanost a sociální věci.
Europoslanci jsou rozděleni celkem do 20 specializovaných stálých výborů, ve kterých se jedná o jednotlivých legislativních návrzích a navrhují se pozměňovací návrhy pro plenární zasedání. Dosud byly výbory tvořeny 25 až 88 členy a stejným počtem náhradníků. Kolik členů budou mít nynější nové výbory ale navrhne až Konference předsedů, tedy předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsolaové a šéfů jednotlivých parlamentních frakcí, která se schází tento týden ve čtvrtek.
Příští týden na ustavujícím plenárním zasedání Evropského parlamentu, které začíná v úterý, by mělo být již oznámeno jmenovité složení jednotlivých výborů. Bude tedy už jasné, ve kterých výborech skončí i 21 českých europoslanců, kteří byli do Evropského parlamentu zvoleni. Následně v dalším týdnu výbory, tentokrát už v Bruselu, poprvé zasednou a zvolí si své předsedy a místopředsedy.
