Slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí v neděli v televizní debatě na stanici Markíza prohlásil, že se Slovensko vydalo českou cestou. Je Česko pro Slovensko odstrašujícím příkladem?
Já si myslím, že ano. Výraz česká cesta se na Slovensku používá jako na běžícím pásu a má samozřejmě své racionální zdůvodnění. Když se podíváme, jak to s nákazou koronavirem v České republice vypadá, je úplně jasné, že jste dobrý odstrašující příklad. Mně se to ale nezdá moc fér, protože problémy jsou všude v celé Evropě. Někde větší, někde menší, ale nejsou v tom dramatické rozdíly ve smyslu, že by to někde zvládali dobře. Výraz česká cesta používáme, protože tomu my Slováci dobře rozumíme. A dáme se tím dobře vystrašit.
Slovensko zavádí nová opatření a mnohdy jsou ještě přísnější než v Česku. Například roušky jsou povinné i venku. Jak Slováci takové zpřísnění přijímají? Zrovna roušky jsou v Česku poměrně diskutované téma.
Já například patřím mezi lidi, kteří s tím nemají žádný problém. Myslím, že venku, kde se shromažďují lidé, to i má význam. Ale jinak ne. Roušky se zavádí ale taky trochu proto, aby si je lidé nezapomínali nasazovat.
Na Slovensku to bylo vždycky tak, že jsme byli ochotnější podřídit se víc než lidé v Česku. Můj syn žije v Praze a včera, když jsem s tím telefonoval, mi říkal, že v Praze na to lidi úplně kašlou.
Roušky mají smysl uvnitř, venku už o tom trochu pochybuju. Taky pochybuju o tom, že se to bude dát nějak vynutit. Nedovedu si představit, kolik tisíc policistů by v republice muselo kontrolovat, že je lidé nosí.
Eugen Korda
Slovenský novinář je pro české diváky známý z televize Nova, kde působil jako zahraniční reportér ze Slovenska. Později vedl a uváděl investigativní pořad STV Reportéři. V současnosti působí jako videoreportér v redakci časopisu .týždeň.
Proč si myslíte, že Slováci jsou ochotnější podřídit se víc než Češi?
Tak to bylo v celé naší historii společného státu. Když sem vtrhli Rusové, pak normalizace byla mnohem brutálnější v Česku, Češi se tomu víc vzpírali. My jsme takový národ, který je schopný naslouchat příkazům vlády mnohem lépe než Češi.
Lidé už jsou opatrnější
Odborníci poukazují na to, že druhou vlnu a opětovné zavádění opatření lidé snášejí hůř. Jsou méně obezřetní a méně ochotni se omezovat. Jak byste teď popsal náladu na Slovensku?
Z pohledu šíření nákazy to teď na Slovensku vypadá špatně. Počty nakažených stoupají katastrofálně. Vzhledem k tomu, že na jaře tu žádná vlna vlastně ani nebyla, tak lidé přestali být úplně ostražití. Vydali se na výlety, začali pořádat svatby, které se pak ukázaly jako největší ohniska. Teď už ale začínají být opatrnější, protože najednou zjišťují, že už znají někoho, kdo se nakazil, kdo leží v nemocnici, kdo potřebuje plicní ventilátor, nebo někoho, kdo zemřel. Takže to výrazně mění situaci. I když lidí, kteří se tomu nechtějí podřídit, je stále hodně.
V Česku se od podzimu mluví o tom, že v létě se situace podcenila a opatření se příliš uvolnila. Jak probíhalo léto na Slovensku? Máte pocit, že se to podcenilo?
No tak koronavirus se podcenil všude na světě, možná kromě Číny a Tchaj-wanu a podobných zemí, kde mají jiné zkušenosti s šířením koronavirů. Nepochybně jsme jej podcenili i my. A vůbec, ta nákaza se ve většině případů dovlekla z dovolených. Já nechápu, proč lidé nevydrží rok doma. Ale všichni jsme to trochu podcenili. Je naší přirozenou lidskou vlastností chránit si svobodu a teď na to trošku doplácíme. Jestli jsme se tomu mohli vyhnout, vám neřeknou ani odborníci. Asi je těžko představitelné, že vláda na Slovensku nebo v Česku nařídí občanům, že v restauracích musí už pořád sedět jen v rozestupech a v rouškách. Ale myslím si, že hned jak čísla začala stoupat, mělo se mnohem dřív přistoupit k tvrdým opatřením. Já jsem sice laik, ale připadá mi, že opatření přicházejí vždycky příliš pozdě. Ale koronavirus nikam nezmizí a tyhle špatné zkušenosti nás naučí lépe se rozhodovat.
Jak podle vás zvládají koronavirovou krizi představitelé státu?
Například náš předseda vlády Igor Matovič apeluje na nošení roušek, nejradši by všechno hned zavíral, ale v létě ho natočili, jak slaví na velké svatbě bez roušek, ačkoliv už platilo, že byly povinné. Tak jak mu pak lidé mají věřit?
Prezidentka Zuzana Čaputová se podle mě chová velmi racionálně. Podle všech průzkumů jí lidé ohledně pandemie koronaviru věří nejvíce.
Ale myslím si, že na Slovensku a ani v Česku neexistuje autorita, která by vedla národ touhle pandemií. A byla by potřeba. Čaputové lidé věří, ale ona se ještě neujala vůdčí úlohy. Ta by spočívala v tom, že by lidem dala naději a ukázala jim, kudy vede cesta, uvěřitelná cesta. Náš premiér tu šanci promrhal, Igor Matovič je prostě takový, jaký je. A váš - vlastně náš - Andrej Babiš podle mě už nevěří ani sám sobě.
Čekají nás drastičtější opatření
Jak vnímáte informování slovenských médií o pandemii? Máte pocit, že straší, nebo že naopak pandemii podceňují?
Částečně se samozřejmě trochu straší, protože v té první vlně se ukázalo, že je to účinné. Ale teď už to tak nefunguje. Lidé volají po zveřejňování čísel a racionálních argumentů, proč přistoupit k jakému opatření. Když jsem se bavil s odborníky, řekli mi, že lidé víc touží po pravdě než po strašení. Ale uvidíme, co se bude dít v dalších dnech, protože teď je jasné, že situace se bude zhoršovat.
Jak probíhá testování a trasování na Slovensku? Protože v Česku se dohledat všechny kontakty nakažených nedaří.
Tak samozřejmě vy jste větší stát a je vás víc. Tady na Slovensku už v létě, kdy čísla pomalu začínala stoupat, hygienici varovali, že je jich málo. Nepostarali jsme se o navýšení počtu zaměstnanců, kteří by byli schopni trasovat. Teď na pomoc povolali armádu a studenty medicíny, ale podle mě je už pozdě. Nyní už se asi musí přijít s nějakým plošným karanténním opatřením. Trasování bylo úplně podceněné.
V Česku se částečně spoléhá na to, že nakažený sám kontaktuje lidi, se kterými byl ve styku. Taky máme aplikaci eRouška, existuje něco podobného na Slovensku?
Tady to vůbec nefunguje a já obecně si myslím, že taková aplikace je blbost. Vždyť se ukazuje, že nakažení přibývají. Někteří lidé ji třeba používají, ale globálně to podle mě nemá význam.
