Brusel - Ministři zemí evropské sedmadvacítky se v úterý dohodli na závazných celounijních pravidlech pro uskladnění vyhořelého jaderného paliva.

Radioaktivní odpad ze všech 143 reaktorů na území Evropské unie bude muset být bezpečně uložen v ochranných podzemních bunkrech - hlubinných úložištích.

Ty by měly být umístěny v hloubce 100 až 700 metrů pod zemským povrchem.

Nově přijaté pravidlo zavazuje jaderné agentury všech zemí, aby konkrétní plán bezpečného podzemní uložení vypracovaly do roku 2015, a to včetně časových harmonogramů.

"Po letech nečinnosti se Evropská unie konečně rozhoupala a dohodla se na likvidaci jaderného odpadu," prohlásil podle agentury Reuters eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger.

Čtrnáct členských států, které získávají energii z jádra, tedy i Česká republika, v současné době vyhořelé palivo skladují v povrchových meziskladech. 

K nalezení rychlé shody zřejmě přispěla březnová jaderná havárie japonské elektrárny Fukušima a následné rozhodnutí Německa od jaderné energetiky postupně úplně ustoupit.

První hlubinné úložiště bude zřejmě ve Švédsku

Eurokomisař pro energetiku se rovněž snažil prosadit zákaz možného budoucího převážení vyhořelého paliva do zahraničí. To mu ale ministři neodsouhlasili.

Možnost vývozu vyhořelého paliva nahrává řešení v podobě jednoho většího skladu pro několik zemí nebo dalšímu zpracování vyhořelého paliva, což ale současné technologie zatím neumožňují.

Palivo bude možné vyvézt pouze do země, která už bude mít bezpečné úložiště vybudováno.

Žádné takové ale zatím nikde na světě není a jen tak nebude. Žádná země s jeho stavbou ještě nezačala. Nejdál jsou v tomto ohledu Švédové, kteří už mají projekt hlubinného úložiště hotový. Hloubit by mohli začít už v roce 2013. První odpad ze třech švédských reaktorů by pak mohl být uložen už v roce 2020.  

Naprojektovat a vybudovat úložiště trvá přibližně čtyřicet let.

Všech 143 evropských jaderných reaktorů ročně vyprodukuje asi 50 tisíc kubíků jaderného odpadu.