Brusel - Desetitisíce severoafrických běženců, kteří od počátku roku přistáli na ostrově Lampedusa a na Sicílii, notně vystrašily vlády v Římě a Paříži. Stejné obavy vyvolaly tisícovky Srbů a Albánců žádající loni o azyl v Německu, Belgii či Švédsku.
K opětovnému zavedení hraničních kontrol se v květnu uchýlilo Dánsko, které v uplynulých dvou letech přijalo přísné protiimigrační zákony. V dubnu začali francouzští policisté prohledávat vlaky přijíždějící z Itálie a stejným opatřením pohrozila na hranicích s Rakouskem spolková země Bavorsko.
Ačkoliv počet žadatelů o azyl v zemích Evropské unie ve srovnání s počátkem tisíciletí výrazně poklesl a ustálil se na přibližně čtvrt milionu osob, je Brusel připraven zpřísnit vstup do Schengenského prostoru.
Prvním krokem má být právě znovuzavedení víz pro občany některých balkánských zemí, které podle deníku die Welt hodlá v nejbližších dnech navrhnout Evropská komise.
Srbského ministra vnitra Ivicu Dačiče upozornil na fakt, že ve Švédsku loni požádalo o azyl přes pět a půl tisíce Srbů, švédský ministr pro migraci a azylové záležitosti Tobias Billstrom. Stalo se tak už v listopadu, situace se ale od té doby příliš nezměnila.
V jižním Srbsku teď lákají cestovní kanceláře zájemce o vycestování ze země na fingované výlety do Spolkové republiky a Skandinávie.
Unijní zpátečka
Evropská unie zrušila víza pro Srby, Černohorce a Makedonce v roce 2009. O rok později začal bezvízový režim platit také pro Albánce a občany Bosny a Hercegoviny.
Teď se unie snaží zařadit zpátečku.
"Musíme učinit vše pro to, abychom zabránili zneužívání volného pohybu osob," zdůraznil pro die Welt státní ministr belgické vlády, pověřený otázkami přistěhovalectví, Melchior Wathelet.
Belgie, které hrozí rozpad na Vlámsko a Valonsko, čeká už téměř rok na novou vládu a neustávající příliv přistěhovalců situaci v zemi, která chtěla kdysi být vzorem soužití více kultur, jen ztěžuje.
Evropská komise chce zavést mechanismus, který by umožnil rychlý návrat k vízům. Podle stávajících unijních zákonů by takovýto proces trval léta. Změny navrhované komisí musí ještě schválit vlády jednotlivých členských zemí EU a Evropský parlament.
Azylová turistika
Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) požádalo loni v EU o azyl osm tisíc osob se srbským pasem. Jak ale zdůrazňuje, vesměs se jednalo o Romy a Albánce z okolí jihosrbských měst Preševo a Bujanovac a o muslimy ze Sandžaku.
Srbský ministr vnitra Dačič přiznal, že úřady jeho země zaregistrovaly v uplynulých měsících tisíce Albánců z Kosova, kteří získali oprávnění k pobytu na území Srbska - a tím i srbský pas - neoprávněně.
Příslibíl také, že vláda v Bělehradě učiní přítrž kampani cestovních kanceláří organizujících autokarové zájezdy romských rodin do Spolkové republiky.
Srbsko má výraznou romskou menšinu, zejména na jihu země, a totéž platí pro Kosovo, které ovšem bezvízový styk s EU nemá. Podle posledního sčítání lidu žilo v sedmiapůlmilionovém Srbsku v roce 2001 na 108 tisíc Romů, úřady ale odhadují, že jejich skutečný počet je až pětinásobně vyšší.
S romskou migrací se loni potýkaly zejména Francie a Itálie. Opatření, která následně zavedly vlády v Římě a Paříži, tehdy narazily v EU na ostrou kritiku.
Česku, které je od pádu komunismu pouze tranzitní zemí, příliv azylantů v žádném případě nehrozí. V roce 2008 požádalo podle údajů Cizinecké policie ČR v zemi o azyl jen 15 občanů Srbska.
