Paříž - Evropská unie a středoasijské státy se ve čtvrtek na společném summitu dohodly, že budou budovat užší "energetické" vztahy.
Obě skupiny zemí tak učinily poté, co nedávný konflikt jasně ukázal jejich závislost na Rusku. Ať už jako dodavateli nebo odběrateli.
Kromě energetické bezpečnosti zástupci států jednali i o krizi v Gruzii, terorismu, pašování drog a obchodu s bílým masem.
Summit se konal na popud francouzského ministra zahraničí Bernarda Kouchnera. Ze států centrální Asie se jej účastnil Kazachstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Turkmenistán a Kyrgyzstán.
Kromě nich se rokování účastnili i další představitelé evropských států, mezi nimiž byl i český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
"Chceme posílit naši kooperaci v oblasti energetiky, a to bez výhrad vůči současným formám spolupráce," zní závěrečné memorandum ze summitu očividně psané s ohledem na proruskou orientaci některých zúčastněných států.
Energetická studená válka v plném proudu
Evropská unie uspořádáním summitu potvrdila, že chce snížit svou energetickou závislost na Rusku a posílit tak svou energetickou bezpečnost.
Právě státy centrální Asie jsou z tohoto hlediska pro EU velice perspektivní. Plných 40 procent plynu dodaného do EU totiž v současnosti směřuje z Ruska.
To "po evropsku" přiznala i komisařka pro zahraniční vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová. "Zpevnění našeho partnerství v oblasti energetiky s centrální Asií je pro Evropskou unii top prioritou," řekla již na začátku summitu.
Odměnou za zvýšení dodávek plynu by pak státy EU měly do zemí ve středu Asie směřovat své investice, konkrétně pak do výstavby hydroelektráren.
Ačkoli se závěrečné komuniké o Gruzii nezmiňuje, byla podle Kouchnera velká část rozhovorů věnována právě této problematice.
Související:
