Šéfka estonské vlády Kaja Kallasová, která je momentálně nejsledovanější evropskou političkou, přijela do belgické metropole na páteční summit EU jako jedna z prvních a hodiny před začátkem schůzky věnovala apelu na podporu Ukrajině. Setkala se s předsedkyní Evropské komise, šéfkou Evropského parlamentu nebo belgickým premiérem.
Sešla s také se skupinou bruselských novinářů, z českých médií se zpravodajkou Aktuálně.cz a Hospodářských novin. "Putin se přepočítal, že se Západ zlomí jako první. Naše jednota a pomoc byly bezprecedentní. Ukrajina míří v této válce k vítězství," prohlásila na úvod Kallasová.
Její estonská vláda vzešlá z březnových voleb kvůli tomu navýšila výdaje na obranu na úroveň tří procent HDP. Členské státy NATO se přitom zavázaly ke dvěma procentům, většina zemí je ale nedodržuje. Na chvostu aliančních závazků je i Česko s 1,5 procenta (dvouprocentní hranice by mělo dosáhnout příští rok).
Estonsko dává na armádu momentálně 2,8 procenta HDP. Kvůli navýšení na tři od příštího roku musela vláda v Talinnu zvýšit daně. Od příštího roku si tak Estonci připlatí víc na DPH i spotřební dani, daň z příjmu se zvýší od roku 2025.
"Není jednoduché zvyšovat daně, to mi věřte," řekla před bruselskými zpravodaji Kallasová. Její první týdny po volbách provázely obstrukce parlamentní opozice právě kvůli vládním záměrům zvýšit daně. "Museli jsme to ale udělat," zdůraznila.
Když už to pochopil i Kissinger…
Kallasová patří nejen mezi hlavní podporovatele ukrajinského boje proti ruské agresi, ale prezentuje se také jako jednoznačná stoupenkyně členství země v EU a NATO. "Naším cílem by mělo být ukončit šedé zóny v Evropě, protože jsou zdrojem nestability a ohrožují nás," vysvětlila s odkazem na neutrální země okolo Ruska, jako je právě Ukrajina nebo Moldavsko, na které si Moskva vždy dělala nároky.
"Když už to pochopil Henry Kissinger, měli by to pochopit skutečně všichni," připomněla s pousmáním jednoho z nejznámějších světových diplomatů, který v 70. letech zastával post amerického ministra zahraničí.
Kissinger, jenž před nedávnem oslavil stovku, dlouho v geopolitice zastával tezi, že velmoci mají přirozeně svoje zóny vlivu a nastolený řád se nemá měnit. Proto se také stavěl proti ukrajinskému vstupu do západních organizací.
O přibližování Ukrajiny k členství v EU bude jednat nadcházející summit unijních špiček. Od vrcholné schůzky NATO druhý červencový týden se zase očekává, že na ní Kyjev dostane jednoznačnou pozvánku do aliance.
První pokus Kyjeva tímto směrem před pár lety zablokovaly Francie s Německem. Také teď tyto i další země mluví o "bezpečnostních zárukách" spíš než plnohodnotném členství v NATO.
"Nevím, co tím francouzští spojenci myslí," reagovala na to estonská premiérka. "Ale vím, že jediná skutečně funkční bezpečnostní záruka, která rovněž vyjde nejlevněji, je členství v NATO," konstatovala.
Nová šéfka NATO?
Kvůli jasnému postoji k ruské invazi a zkušenosti s vrcholnou politikou se o premiérce malého Estonska spekuluje jako o možné nové šéfce NATO. Stávající generální tajemník Jens Stoltenberg měl původně letos v září skončit, spojenci ale jeho mandát na summitu ve Vilniusu zřejmě prodlouží.
Novou hlavu by pak největší obranná aliance světa hledala napřesrok. Stane se jí právě Kallasová coby historicky první žena?
"Myslím, že novým generálním tajemníkem NATO… bude teď starý dobrý generální tajemník NATO. A to je dobře," reagovala bezprostředně Kallasová. "Máme spoustu skvělých uchazečů o tuto funkci," nechala liberální politička dotaz bez jasné odpovědi.
"Byla byste výborná generální tajemnice, utíkáte z otázek," zažertoval britský novinář v sále.
