Brusel - Turecké uznání sto let staré genocidy Arménů by podle středečního usnesení Evropského parlamentu otevřelo cestu ke skutečnému usmíření. Turecko a Arménie by podle europoslanců měly stého výročí smutných událostí využít k obnovení diplomatických vztahů i posílení hospodářské spolupráce. Europoslanci ve středu také ocenili vyjádření papeže Františka, který sté výročí genocidy Arménů v tehdejší Osmanské říši v neděli uctil při bohoslužbě.
Po několikahodinové rozpravě ve středu europoslanci v usnesení vyzvali obě země, aby se "inspirovaly příklady úspěšného usmíření evropských národů" a bezpodmínečně ratifikovaly a do života uvedly protokoly o navázání diplomatických vztahů, otevřely hranice a aktivně zlepšovaly vzájemné vztahy.
Europoslanci také ocenili prohlášení tureckého prezidenta a premiéra, kteří vyjádřili soustrast rodinám obětí a uznali spáchání zvěrstev na osmanských Arménech. Turecko by podle nich mělo sté výročí genocidy Arménů využít jako příležitost k další snaze o vyrovnání s minulostí, třeba otevřením archivů.
Turecko, kandidát na členství v EU, coby nástupce Osmanské říše rezolutně odmítá, že by se na Arménech dopustilo genocidy. Tehdejší dění označuje za občanskou válku, která si vyžádala na 300 000 až 500 000 arménských obětí a stejný počet mrtvých na turecké straně. Parlament ve středu uctil památku 1,5 milionu "nevinných arménských obětí".
Europoslanci také ocenili vyjádření papeže Františka z 12. dubna, který "v duchu míru a usmíření" uctil při mši ve Vatikánu památku stého výročí genocidy Arménů. Turci proti takovému postupu ihned diplomaticky protestovali.
Poslanci také Turecko vyzvali, aby vypracovalo soupis arménských a jiných kulturních památek, jež byly zničeny či poškozeny ve 20. století a které jsou v jeho jurisdikci.
