* Islámská revoluce nebude, prohlašují armádní špičky * Parlamentní volby se uskuteční v září * Favoritem prezidentských voleb je Amr Músa
Káhira - Egyptská armáda je připravena zasáhnout v případě, že se k moci v Egyptě budou chtít dostat islámští radikálové.
Představitelé vojenské vlády, která nyní zemi řídí přechodně po rezignaci prezidenta Husního Mubaraka, to prohlásili na besedě se zástupci médií.
"Egypt nebude ovládán žádným druhým Chomejním," citoval jednoho z vysoce postavených generálů list Al-Masrí Al-Júm.
Narážel tak na íránskou revoluci z roku 1979, kdy se vlády zmocnil po pádu šáha Ajatolláh Chomejní a nastolil teokratickou diktaturu.
Oficiálně se k tomu vyjádřil náměstek ministra obrany a člen vládnoucí Nejvyšší rady vojenských sil Muhammad Mellá.
"Rada nedovolí, aby Egypt ovládli extremistické skupiny," řekl novinářům.
Po letech zákazů a omezení může nyní v Egyptě působit svobodně organizace Muslimské bratrstvo. Část jeho členů založila politickou stranu s názvem Svoboda a spravedlnost, která se chce zúčastnit parlamentních voleb, naplánovaných na září.
Obavy ze vzestupu islamistů se objevily během únorové egyptské revoluce v Evropě a Spojených státech. I někteří egyptští analytici a politologové odhadují, že Muslimské bratrsto a na něj napojené strany mohou získat třetinu hlasů, možná i více.
Bratrstvo prezentuje sebe samo jako umírněné hnutí, které odmítá násilí a neusiluje o mocenský monopol. V zemi působí i velmi radikální skupiny, mají ale mizivou podporu.
Nedávný průzkum ve dvou největších egyptských městech Káhiře a Alexandrii ukázal, že popularita islamistů nemusí být tak vysoká, jak se někteří Evropané obávají.
Z průzkumu vyplynulo, že Muslimské bratrstvo by volilo jen patnáct procent dotázaných a za prezidenta by nejvíce oslovených - šestadvacet procent - chtělo bývalého ministra zahraničí a nyní generálního tajemníka Ligy arabských států Amra Músu.
Historie konfliktu mezi egyptskou armádou a radikály je dlouhá. Tvrdě proti nim zakročil už v šedesátých letech prezident Abdal Gamál Násir, jejich duchovního vůdce Sajjída Kutba dal v roce 1966 popravit.
O šestnáct let později terorista zastřelil na vojenské přehlídce v Káhiře Násirova nástupce Anvara Sadata. Skupina fanatiků zaútočila i na Husního Mubaraka, když jel v roce 1996 v etiopské Addis Abebě z letiště do města.
I scénář, kdy armáda zabrání předání moci demokraticky zvoleným islamistům, se už jednou odehrál. V Alžírsku.
Když tam v roce 1991 ve volbách dostala přes polovinu křesel v parlamentu Islámská fronta spásy, generálové volby anulovali, vyhlásili výjimečný stav a tisíce členů fronty internovali v táborech na Sahaře.
