Káhira - Situace v Egyptě se dramatizuje.
Týden poté, co byl armádou sesazen prezident Muhammad Mursí, vydala prokuratura zatykač na špičky Muslimského bratrstva i jeho politického křídla - Strany svobody a spravedlnosti (FJP).
Liberální opozice navíc odmítla plán prozatímního prezidenta Adlího Mansúra, který stanovil harmonogram konání voleb v zemi.
Podněcování násilí a 55 mrtvých
Úřady lídra bratrstva Muhammada Badího či jeho zástupce Mahmúda Ezata viní z podněcování násilí.
Společně Issámem Eriánem a Muhammadem Beltagim, čelnými představiteli FJP, se ho měli dopustit v pondělí, kdy při potyčkách u kasáren Republikánské gardy zemřelo 55 lidí.
Mluvčí bratrstva prohlásil, že obvinění proti Badímu "nejsou ničím jiným než pokusem policejního státu narušit protesty u mešity Rabá". Nikdo zatím podle něj neskončil v cele.
Nikdo nás nepozval k jednání
Klid nemá ani dosazený prezident Mansúr. Národní fronta spásy, která zastupuje zájmy liberálních uskupení v Egyptě, totiž prohlásila, že jeho ústavní dekret by měl být změněn.
"Národní fronta spásy oznamuje, že tento ústavní dekret odmítá," uvedlo uskupení ve svém prohlášení. Jak dodalo, při sestavování dokumentu se na ně nikdo neobrátil, oni by se ale chtěli na jeho tvorbě podílet. Žádné další podrobnosti nicméně opoziční koalice nesdělila.
Ve vedení tohoto liberálního uskupení je i exšéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej, který se má stát viceprezidentem.
Adlí Mansúr vydal dekret v pondělí. V dokumentu je mimo jiné stanoveno, že by měla být vytvořena komise, jež přepracuje islamisty vytvořenou ústavu.
Veškeré změny poté budou muset být odsouhlaseny v referendu, které se má konat do čtyř měsíců. Na začátku roku 2014 by se pak mohly uskutečnit parlamentní volby. A jakmile bude v zemi zvoleno zákonodárné shromáždění, mohou se konat i prezidentské volby.
Hotova dohoda o přechodné vládě
Rýsují se přesto náznaky přechodné vlády. V jejím čele by měl nakonec stanout bývalý ministr financí Házim Bibláví, který už ve středu zahájil jednání o obsazení jednotlivých postů. A je smířen s tím, že kabinet nebude mít jednoznačnou podporu.
V nové vládě by mohli rovněž zasednout i členové FJP. Nabídka prý platí i pro radikální islamistickou stranu Núr. "Nemáme námitek proti tomu, aby ve vládě byli i členové těchto dvou stran," citovala státní agentura MENA mluvčího nynějšího egyptského prezidenta.
Prozatímní prezident Adlí Mansúr musel dospět ke kompromisu právě se stranou Núr, druhou největší islámskou organizací v zemi, která první dva kandidáty na premiéra, včetně Baradeje, odmítla. Třetí byl zase nepřijatelný pro liberály.
