Káhira - Třináct dnů trvající protesty Egypťanů v ulicích začínají mít první konkrétní dopady.
Po sobotní demisi politbyra vládnoucí strany v neděli poprvé za jednací stůl zasedla hlavní opoziční síla - představitelé dosud oficiálně zakázaného Muslimského bratrstva.
Podle agentury AFP se dohodli na vytvoření společného výboru právních odborníků, kteří mají do prvního březnového týdne připravit návrh na změnu ústavy. Egyptský viceprezident Umar Sulajmán však odmítl návrh opozice, aby převzal prezidentský úřad.
Státní televize po jednání Sulajmána s několika opozičními skupinami, včetně Muslimského bratrstva, přečetla prohlášení, podle kterého se obě strany dohodly na tom, že do měsíce zformují národní výbor, který bude pracovat na ústavních změnách, uvolní média a komunikační prostředky a ukončí vojenské právo a bezpečnostní hrozby.
Egypt odmítá zahraniční vměšování
Muslimské bratrstvo označilo podle AFP závěry nedělního jednání za nedostatečné a nereagující na většinu požadavků.
Bratrstvo trvá na odstoupení Mubaraka, na rozpuštění parlamentu, potrestání těch, kdo nesou odpovědnost za násilnosti při demonstracích v uplynulých dvou týdnech, a na záruce práva na protesty.
Někteří členové opozice vyjadřují překvapení nad tím, že bratrstvo přijalo nabídku k dialogu, a považují to za slabost. Původně to hnutí odmítalo, dokud bude Mubarak u moci.
Podle televizního prohlášení má budoucí národní výbor dohlédnout na splnění slibů prezidenta Husní Mubaraka, ke kterým se zavázal 1. února, kdy prohlásil, že se v září nebude ucházet o znovuzvolení.
Ve zmíněné řeči Mubarak slíbil "obnovit domácí bezpečnost a stabilitu, aby dosáhl mírového předání moci v prostředí, které ochrání Egypt a Egypťany, a které dovolí dát zodpovědnost komukoliv, koho lidé zvolí v nastávajících volbách."
Podle prohlášení ve státní televizi také obě strany, tedy viceprezident Sulajmán a opozice, odmítly zahraniční vměšování v Egyptě a vytvořily výbor zákonodárců a politických skupin, který bude mít za úkol navrhnout potřebné změny.
Egypťané o víkendu i přesto zůstali na centrálním káhirském náměstí Osvobození a nepřestávali volat po prezidentově odchodu. Konala se tam modlitba za oběti protestů a armáda posílila své jednotky.
V neděli se otevřely obchody i banky a vláda vyzvala občany, aby se vrátili do práce. Burza ale má zůstat podle dnešních zpráv zavřená nejmíň do úterý.
Muslimské bratrstvo dosud jednání s viceprezidentem striktně odmítalo a podmiňovalo je odstoupením prezidenta Husního Mubaraka.
"Rozhodli jsme se do dialogu vstoupit, abychom se ujistili o upřímném postoji vládních představitelů vůči požadavkům lidu a jejich vůli reagovat na ně," citovala agentura Reuters mluvčího Muslimského bratrstva. Dalším důvodem je i ukončení "zahraničního vměšování" do situace.
Podle Reuters byl mezi účastníky jednání také zástupce sekulárních opozičních kruhů diplomat Muhammad Baradej, právní experti a bohatý podnikatel Nagíb Sávíris.
Cílem jednání mezi představitelem režimu prezidenta Husního Mubaraka a nejsilnějším opozičním uskupením bude příprava harmonogramu Mubarakova odchodu z funkce. Také by se mělo rozhodnout o podobě přechodné vlády, která zajistí uspořádání svobodných a spravedlivých prezidentských voleb.
S Mubarekem, či bez něj
Problémem je nejednotnost opozice, která se neshoduje v požadavcích na změnu ústavy a okamžité rozpuštění parlamentu. Nicméně bude vyžadovat záruky, aby pokračující protivládní protesty měly zajištěný pokojný průběh. Jediné, na čem se shodne celá opozice je okamžitá rezignace prezidenta.
Do debat o vyřešení krize v sobotu zasáhl zvláštní vyslanec USA Frank Wisner. Ve videoposelství, které zaslal z Káhiry, kam jej v pondělí delegoval prezident Barack Obama, Mubarakovo prozatimní setrvání ve funkci podpořil.
V rozporu s dosavadní rétorikou Bílého domu prohlásil, že by to měl být sám Husní Mubarak, kdo bude dohlížet na přerod Egypta v demokratickou zemi. "Věřím, že vedení prezidenta Mubaraka má pokračovat. Měl by mít šanci uspořádat své politické dědictví," dodal.
Situace v Káhiře se mírně uklidňuje
Podle reformního politika a někdejšího diplomata Muhammada Baradeje by ale změny pod taktovkou vedením prezidenta Husního Mubaraka byly vážným krokem zpět.
Doposud si nepokoje v Egyptě vyžádaly na tři sta mrtvých a přes pět tisíc zraněných. Lidé v ulicích požadují konec režimu, který po třiceti letech prokvetl korupcí a mnoho Egypťanů udržuje hluboko pod hranicí bídy.
Protesty v Káhiře podle tamních zpravodajů neskončily, ale uklidnily se. Protestující jsou nyní na ohraničené části náměstí Tahrír.
