Izraelské rozhodnutí rozladilo některé české uživatele sociální sítě X. Uvedli, že přestože Izrael podporují, hlasování proti Ukrajině nechápou a nesouhlasí s ním. Dokonce někteří uvažují o tom, že si z profilu sundají izraelskou vlajku a nechají si tam jen ukrajinskou.
Samotný fakt, že USA a Izrael hlasují společně se Severní Koreou ve prospěch Ruska, zatímco Írán se hlasování zdržel, by se ještě nedávno zdál nemyslitelný. Pokud by nějaký scenárista přinesl takový námět na politicko-špionážní thriller například do Netflixu, patrně by dotyčného vyhodili, že takový nesmysl točit nebudou.
A provokativní otázka: Česko v OSN snad vždy hlasovalo s Izraelem. Často proti spojencům z EU. Argumentem byly sdílené hodnoty. Získalo Česko tímto nekritickým postojem oproti jiným zemím EU výhodu? Izrael se chová pragmaticky, neměli jsme taktéž pragmaticky držet jednotu s EU? https://t.co/heqjRfX209
— Andreas Papadopulos (@andreas_ppdp) February 24, 2025
Izraelská vláda uvítala zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, protože republikánský politik je vstřícnější k židovskému státu než jeho předchůdce, demokrat Joe Biden. To je zřejmě jeden z důvodů, proč Izraelci jakoby "na oplátku" nepodpořili v OSN rezoluci, se kterou Trump nesouhlasil. A Spojené státy podporují Izrael v OSN téměř vždy.
Ovšem vztahy mezi Izraelem a Ukrajinou spojenecké nejsou. V roce 2016 Kyjev v OSN podpořil rezoluci kritizující výstavbu židovských osad na Západním břehu Jordánu. Ukrajinský diplomat tehdy osady přirovnal k ruské anexi Krymu o dva roky dříve. V reakci Izrael zrušil plánovanou návštěvu ukrajinského premiéra Volodymyra Hrojsmana v Jeruzalémě. Na konci roku 2022 ukrajinský zástupce v OSN hlasoval pro rezoluci podporující práci Mezinárodního trestního tribunálu (ICC), která se zabývá izraelskou politikou vůči Palestincům.
Po ruské agresi v únoru 2022 sice izraelské ministerstvo zahraničí podpořilo územní celistvost Ukrajiny, ale v prohlášení se nezmínilo o Rusku. Izrael se rovněž odmítl připojit k protiruským sankcím a zastavit letecký provoz mezi Tel Avivem a ruskými městy. Tehdejší izraelský premiér Naftali Bennett letěl do Moskvy krátce po začátku války s cílem sondovat, zda je Vladimir Putin ochoten zastavit palbu.
Jeho nástupce Benjamin Netanjahu pak opakovaně odmítl možnost, že by Izrael dodal Ukrajině zbraně. Slíbil pouze humanitární pomoc. Na začátku letošního roku nicméně izraelská armáda předala 90 starších kusů systému protivzdušného obrany Patriot Spojeným státům a ty je mají podle plánu přesunout na Ukrajinu.
Po útoku Hamásu na Izrael v říjnu 2023 se Rusko zastávalo Palestinců a Íránu. Profesor mezinárodních vztahů na Telavivské univerzitě Meir Litvak řekl loni Aktuálně.cz, že neutrální postoj k válce na Ukrajině byla chyba. "Upřímně, když Rusko napadlo Ukrajinu, izraelská vláda zaujala zbabělou neutrální pozici. Nechtěla si Rusko znepřátelit a tvrdila, že potřebujeme s Ruskem být zadobře, protože má vliv v Sýrii a Íránu. Ale co se pak stalo? Rusko začalo být v prohlášeních k Izraeli stále víc a víc nepřátelské a vůbec je nezajímá žádné izraelské vysvětlování a tvrzení. Appeasement s Ruskem nefunguje. Byla to chyba a nemorální stanovisko," soudí Litvak.
Kuriózní vyjádření ohledně pondělního hlasování přišlo z Bělehradu. Srbsko ve Valném shromáždění OSN rezoluci odsuzující Rusko podpořilo, což bylo pro Ukrajince příjemné překvapení, protože srbská vláda a prezident Aleksandar Vučić udržují dobré vztahy s Moskvou. Jenže Vučić později oznámil, že to byla chyba, že srbský zástupce v OSN se původně měl hlasování zdržet.
"Omlouvám se občanům. Byla to chyba, na které se podepsala má únava. Nezvládl jsem tuto situaci," uvedl Vučić.
