Washington - Americký prezident Barack Obama ve středu oslavil prvních dvanáct měsíců ve své funkci a příští týden přednese svůj první projev o stavu Unie. V něm shrne své dosavadní výsledky i nastíní, čemu se bude věnovat v budoucnosti. S bilančními články Obamova premiérového roku se nyní roztrhl pytel, pojďme se nyní podívat, co ho čeká v roce příštím.
Ekonomika
"Je to o ekonomice, blbče." Tak zněla fráze - vymyšlená šéfem kampaně Billa Clintona Jamesem Carvillem - kterou Američané vysvětlovali porážku George Bushe staršího Clintonem roku 1992, přestože Bush byl čerstvě ověnčen vavříny z první války proti Saddámu Husajnovi. Bonmot platí i pro Obamu - jeho první i druhý rok bude především o ekonomice.
Stav ekonomiky rozhodne o tom, zda se podaří demokratům udržet v listopadových volbách velkou většinu ve Sněmovně reprezentantů i teď už menší většinu v Senát. V úterý totiž dostal Obama ke svému výročí ten nejhorší možný dárek - doplňujícími volbami v Massachusetts ztratil senátní supervětšinu 60 hlasů.
Prezidentovi USA se v prvním roce podařilo znovunastartovat ekonomický růst, problémem je však nezaměstnanost, která je už několik měsíců na deseti procentech. Obama slibuje, že v roce 2010 se zaměří právě na tvorbu pracovních míst.
Zdravotnictví
Mnoho Američanů se domnívá, že měl Obama s jeho reformou počkat a zaměřit se první rok pouze na zlepšování ekonomické situace, prezident však věděl, že musí reformu stihnout ještě do listopadových voleb. Kartami však zamíchalo už úterní Massachusetts.
Demokraté nyní mají v Senátu jen 59 hlasů z nutných 60 a potřebují přitom ještě smířit senátní verzi reformy s verzí sněmovní. Mají před sebou několik možností. Buď mohou schválit kompromisní verzi ještě před inaugurací nového republikána Scotta Browna, nebo odhlasovat ve Sněmovně nezměněnou senátní verzi.
Třetí způsob je trochu extrémnější a nazývá se „congressional reconciliation". V tomto případě by nepotřebovali demokraté v Senátu 60 hlasů ze 100, ale jen prostou většinu. Museli by však obhájit, že se zdravotní reforma přímo týká rozpočtových otázek.
Zdá se však, že ať tak, nebo tak, nějaká reforma projde. Ekonomika a zdravotnictví rozhodnou, zda se Obama stane prezidentem i podruhé.
Afghánistán, Irák a bezpečnost
Do konce srpna 2010 Obama slíbil ukončit americké vojenské operace v Iráku a stáhnout všechny vojáky USA až na 35 až 50 tisíc. Ti pak budou muset zemi opustit do konce doku 2011. Jak ukazují občasné velké útoky, je irácké povstání stále aktivní, naplánovaný rozvrh však nemá chuť měnit ani irácká, ani americká administrativa.
Obamovou válkou tak bude i nadále Afghánistán, který čeká přelomový rok. První vojáky chce prezident USA začít stahovat už roku 2011, vykázat nějaký posun k lepšímu je tak letos politickou nutností. O tom, zda se podaří situaci zklidnit vysláním dalších vojáků jako v Iráku, přitom panují pochybnosti i v samotné administrativě. Otazníky se také vznášejí nad stabilitou afghánské vlády.
Prezident by měl rovněž dotáhnout do konce svůj slib zavřít věznici na Guantánamu, progresivní křídlo demokratů a ještě ostřejší levice se však radovat nebude. Mnoho vězňů se pouze přemístí do věznice v Illinois, kde budou dále zadržováni bez obvinění. Obamova administrativa se zatím také zuby nehty brání udělat cokoliv s větším bratříčkem Guantánama, afghánským Bagrámem. Tam je vězněno bez obvinění 654 lidí.
Po pokusu o odpálení letadla nad Detroitem o Vánocích se snesla vlna kritiky na americké výzvědné služby a Obama je tlačen k reformám. Bude se tak debatovat o přítomnosti bezpečnostního pracovníka (air marshal) na všech letech nad USA, zastavení vydávání víz u lidí, které někdo obviní z teroristických kontaktů, či o rozšíření seznamu těch, kdo mají zakázáno létat do USA.
Klimatické změny
Podobně jako v případě zdravotnictví se bude rozhodovat v Senátu a opět zde bude mít silný dopad nový republikánský senátor Brown. Obama se nemohl na klimatických jednáních v Kodani zavázat k žádným škrtům, protože Senát svou verzi zákona ještě neschválil. I Sněmovní verze přitom znamená jen tří až čtyřprocentní snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990.
Brown už dal najevo, že klimatický zákon nepodpoří a že je jak proti snižování emisí, tak obchodování s emisními povolenkami. I v tomto případě se demokraté mohou obrátit k „rekonciliaci", logičtější by však byla jiná strategie - pokusit se získat podporu některých republikánů, například arizonského senátora Johna McCaina, který boj s klimatickými změnami sliboval během své prezidentské kampaně.
Sponzor demokratického senátního návrhu John Kerry už začal pracovat na kompromisu s nezávislým senátorem Joem Liebermannem a republikánem Lindseyem Grahamem. Konkurenční návrh představilo duo Maria Cantwellová (demokratka) a Susan Collinsová (republikánka).
V závěru roku bude muset Obama na stůl definitivně položit americké závazky na klimatické konferenci v Mexiku.
Imigrační reforma
Kvůli ekonomice a zdravotnictví se na pořad dne v roce 2009 nedostala. Obama se jí však slibuje začít zabývat na počátku letošního roku. Zřejmě však až poté, co bude vyřešena otázka zdravotnictví.
Podobně jako v případě zdravotnické reformy a klimatických změn půjde o tvrdý oříšek, který neprojde Kongresem lehce. I zde hrají stejně velkou roli jako fakta emoce. Podle lednového průzkumu Benenson Strategy Group však 66 procent Američanů podporuje plné občanství pro 12 milionů ilegálních imigrantů žijících nyní na území USA.
O reformu se pokoušel už George W. Bush, stopku jí však vystavily útoky z jedenáctého září.
Listopadové volby
Pouze dvouleté funkční období pro americké kongresmany způsobuje, že sotva se rozkoukají, už se zase musí obávat o svá křesla. I proto se Obama pokoušel schválit zdravotnickou reformu co nejdříve. Strach vykazují zejména demokraté z konzervativních států, kde občané slyší na protesty republikánů, kteří pro ni zvedli ve Sněmovně reprezentantů jen jednu ruku a v Senátu žádnou.
Všeobecně se očekává, že demokraté budou ve volbách tratit. V Senátu mají nyní 60 hlasů ze 100 a ve Sněmovně reprezentantů 257 z 435.
Paniku v řadách konzervativních demokratů způsobily úterní volby v tradičně demokratickém Massachusetts. Křeslo, které po půl století zastával symbol liberalismu Ted Kennedy, v nich bral republikán. Demokraté mají šanci svou velkou většinu obhájit pouze v tom případě, že začne klesat desetiprocentní nezaměstnanost.
Zahraniční politika
Vedle válek v Afghánistánu a Iráku se Obama soustředí zejména na další zlepšení vztahů s Ruskem, izraelsko-palestinský konflikt, Čínu a na jaderné programy Íránu a Severní Koreje.
Lepší vztahy s Moskvou s sebou dle Obamova pohledu nesou uvolnění napětí ve střední a východní Evropě i možnost spolupráce v Afghánistánu. USA Rusko rovněž potřebuje pro tlak na Írán a šestistranné rozhovory s KLDR. Brzy mají prezidenti obou států rovněž podepsat další ze smluv o snížení jaderných arzenálů.
V případě Íránu a KLDR má proti sobě Obama nečitelné partnery, u kterých nejsou jejich úmysly zcela zřejmé, zatím se však nezdá, že by se chtěly zmíněné vlády svých jaderných programů vzdát. Odblokování izraelsko-palestinských jednání bude zřejmě dalším neřešitelným problémem.
V případě Číny se bude Obama snažit zejména narovnat pro USA negativní obchodní bilanci a nutit Peking k uvolnění kurzu jüanu.
