Jana Václavíková
16. 10. 2021 16:05
Čínská vláda v posledních měsících zavedla řadu nových pravidel, která omezují nejrůznější odvětví i samotné obyvatele. Ať už jde o zkrácení počtu hodin, které děti smějí strávit hraním videoher, nebo zákaz vstupu velkých technologických firem na americkou burzu. Podívejte se na přehled těch, kdo se budou muset přizpůsobit, a zjistěte, proč se o změnách mluví jako o nové kulturní revoluci.
Všeobecná prosperita
Čínská vláda v posledních měsících oznámila tolik regulací, že o nich zahraniční pozorovatelé a média mluví jako o nové kulturní revoluci nebo jako o velkém skoku zpět. Narážejí tak na hesla ke kampaním Mao Ce-tunga, které skončily smrtí milionů lidí.
Téma, které regulace spojuje, je snaha o docílení všeobecné prosperity. Má snížit nerovnost mezi obyvateli a často o ní mluví vůdce Číny Si Ťin-pching. Web SupChina ale dodává, že pravidla mají zároveň ideologické cíle - zajistit loajalitu obyvatel a zasáhnout proti firmám či jednotlivcům, kteří by mohli ohrožovat komunistickou stranu.
Podobná slova však nepřicházejí jen ze zahraničí - protože cenzoři zmínky o kulturní revoluci na sociálních sítích mažou, lidé používají označení "hluboká revoluce". Tu jako první použil koncem srpna čínský levicový bloger Li Kuang-man. Jeho komentář, ve kterém psal o monumentální změně, jež se dotkne ekonomické, finanční, kulturní i politické sféry, následně zveřejnila i státní televize a noviny.
Nicméně oficiální postoj strany není podle japonského deníku Nikkei jasný. V reakci na komentář totiž vyšel článek šéfredaktora státního deníku Global Times, který Liho hodnocení odmítá.