Soul - Pokud některá země zaútočí torpédem na plavidlo svého souseda a připraví o život 46 jeho námořníků, hrozí z toho obvykle válečný konflikt, pokud mají oba nepřátelé alespoň přibližně srovnatelnou vojenskou sílu.
Jižní Koreji se to stalo. Ve čtvrtek také mezinárodní vyšetřovací komise potvrdila, že jihokorejskou korvetu Čchonan potopilo v březnu ve Žlutém moři torpédo, odpálené ze severokorejské ponorky.
Na válku to ale rozhodně nevypadá. Jižní Korea nechce riskovat vše, čeho za několik posledních desetiletí ekonomicky dosáhla. Konfliktem s nevyzpytatelným sousedem, kterého by sice možná nakonec porazila, ale sama by zaplatila velkou cenu.
Odpálení torpéda zřejmě nařídil osobně severokorejský vůdce Kim Čong-il jako odvetu za incident z loňského listopadu, kdy při přestřelce na moři Jihokorejci poškodili loď KLDR.
Hranice dvou světů
Hranice sice rozděluje jeden národ a jednu železniční trať, ale v hospodářské rovině dva úplně odlišné světy.
Jižní Korea je čtvrtou největší asijskou ekonomikou, která chrlí do světa automobily, mobilní telefony, pračky, ledničky, lodě a další zboží. Její HDP na hlavu vzrostlo ze 67 dolarů v roce 1953 na současných více než 16 tisíc dolarů.
Sever se potýká s hladomorem, ke kterému (kromě samotného nefunkčního stalinského systému) přispěly i přírodní katastrofy. V roce 1995 velké povodně zasáhly téměř třetinu země, pak následovalo naopak dlouhé sucho. Zemřely statisíce lidí. Neúroda a krize v zásobování se pak několikrát opakovaly.
Porušené příměří
Jižní Korea má co ztratit, válka by mohla jeho ekonomiku rozvrátit. Vůdcům ze severu jde hlavně o přežití u moci za každou cenu.
Představa, jak severokorejské rakety dopadají na Soul, je pro Jihokorejce horší variantou než smířit se s tím, že nepřátelský režim ze severu připravil o život 46 jejich vojáků a nebude za to potrestán.
Přestože se hovoří o jednom z nejvážnějších porušení příměří od války na Korejském poloostrově v roce 1953, nová válka nebude.
Jihokorejský prezident slíbil tvrdá protiopatření, která ale mají spočívat jen v "projevech solidarity" mezinárodního společenství a možná v utažení sankcí vůči komunistickému režimu Kim Čong-ila.
"Je to velmi vážný případ, nemůžeme si dovolit udělat chybu. Budeme velmi obezřetní v našich reakcích. Jedno je jasné. V minulosti obě strany dodržovaly při nepřátelských akcích určité hranice. Severní Korea je nyní překročila. Naše vláda se rozhodně zasadí o to, aby za to Severní Korea zaplatila," uvedl jihokorejský prezident I Mjong-bak.
Přítelkyně Čína
Severní Korea už dnes čelí rozsáhlým sankcím. Po zkoušce rakety dlouhého doletu Tepodong-2 v roce 2006 se nesmí do země dovážet materiály a zařízení, použitelné pro výrobu zbraní. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN také omezují finanční transakce s KLDR a prodej luxusního zboží, pořizovaného pro potřeby severokorejské komunistické elity.
Dalším důvodem, proč Jihokorejci nechtějí odpovědět silou, je Čína. Zůstává jediným silným spojencem Severní Koreje a poskytuje jí i hospodářskou pomoc. Peking potopení jihokorejské lodi označil v oficiálním komuniké za "nešťastnou událost," ale čin neodsoudil.
Z války mají strach i Japonci. Kim Čong-il několikrát - byť ne otevřeně - pohrozil, že bude-li napaden Američany či Jihokorejci, legitimním terčem vojenské odpovědi je i Japonsko.
V Jižní Koreji v posledních letech převládala ve vztahu k severu spíše lítost nad bídou tamních obyvatel. S tím, jak vzpomínky na válku z padesátých let bledly, lidé přestali vidět v komunistickém režimu smrtelné nebezpečí.
Občasnou ostrou rétoriku severokorejských vůdců a jejich hrozby přecházeli jako pouhé pózy a gesta.
Není to jako v Německu
Přitom na otázku, jak by mohlo jednou vypadat korejské znovusjednocení, má na jihu málokdo odpověď. Ekonomická propast mezi oběma státy je mnohem větší než tomu bylo kdysi mezi západním a východním Německem.
Analytik listu Korea Times napsal, že se to teď může změnit, protože smrt 46 námořníků a jejich emocemi nabitý pohřeb Jihokorejce tvrdě zasáhly. "Je to nepříjemné probuzení, stále více Jihokorejců teď znovu začíná vnímat komunistický stát jako hrozbu," píše komentátor.
Severní Korea tvrdí, že má milionovou armádu a je schopná v případě potřeby mobilizovat další čtyři miliony rezervistů. Tedy možná víc než polovinu mužské populace země.
Má rozsáhlý arzenál raket, její tanky, dělostřelectvo i letectvo se však skládá ze zastaralých sovětských typů, včetně severokorejské verze tanku T-62.
Termojaderná fúze
Experti se většinou domnívají, že severokorejská pěchota by mohla mít při případném vojenském konfliktu problémy se zásobováním potravinami.
KLDR už uskutečnila dva pokusné jaderné výbuchy, ale podle jihokorejské rozvědky není schopna vyrobit jadernou hlavici. Nedávné prohlášení Pchjongjangu o tom, že se severokorejským vědcům podařilo jako prvním na světě uskutečnit termojadernou fúzi, nebral nikdo vážně.
Jižní Korea disponuje modernější konvenční výzbrojí a armádou o síle zhruba půl milionu vojáků. USA nyní mají na jihu poloostrova 28 tisíc vojáků.
