Londýn - Takový projev důvěry podle všeho nečekal ani sám David Cameron. Předvolební průzkumy na Britských ostrovech sice předpokládaly hned několik možných scénářů, v žádném z nich ale konzervativci dosavadního premiéra nemohli doufat v tak velký úspěch.
Z 650 křesel volené komory britského parlamentu Toryové podle serveru BBC obsadí 331 křesel, což jim zajistí většinu.
Zisky britských stran
- Konzervativní strana: 331 křesel
- Labouristická strana: 232 křesel
- Skotská národní strana: 56 křesel
- Liberální demokraté: 8 křesel
- Demokratická unionistická strana (severoirská strana): 8 křesel
- Plaid Cymru (velšská strana): 3 křesla
- Strana nezávislosti Velké Británie (UKIP): 1 křeslo
- Zelení: 1 křeslo
- Ostatní celkem: 10 křesel
"Tohle je to nejsladší vítězství ze všech," reagoval nadšený Cameron, který po návratu od královny Alžběty II. potvrdil své znovujmenování premiérem. "Nikdy jsem zcela nevěřil, že bychom se ke konci této kampaně ocitli na místě, kde jsme právě teď," cituje z jeho překvapení agentura Reuters.
Trojice lídrů Labouristické strany, liberálních demokratů a euroskeptické partaje UKIP oznámila rezignaci.
O krok blíž k referendu o vystoupení z EU
Na rozdíl od minulých voleb se Cameron v Dolní sněmovně obejde bez podpory liberálních demokratů Nicka Clegga, kteří jsou zcela jasně největším poraženým celých voleb. Přišli o 49 křesel a nově se tak budou muset spokojit jen s osmi mandáty a úměrně i menším vlivem na chod státu.
"Je to srdcervoucí," přiznal sám Clegg, který na funkci předsedy strany rezignoval. "Je zřejmé, že výsledky jsou nesrovnatelně víc zdrcující a nevlídné, než jsem se kdy mohl obávat."
Neúspěch proevropsky smýšlejících liberálních demokratů navíc může mít zásadní vliv i na další obyvatele starého kontinentu. Nečekané výsledky voleb totiž ostrovní království přiblížily k referendu o setrvání země v EU, k němuž se Cameron zavázal a jehož vypsání v pátek znovu potvrdil. O budoucím směřování jednoho z nejdůležitějších členů evropské osmadvacítky by se mohlo rozhodnout už do dvou let.
Labouristé přiznali neúspěch
Hořkou porážku veřejně přiznal také předseda labouristů Ed Miliband, jehož strana přišla o 26 mandátů a v novém parlamentu tak obsadí pouze 232 křesel.
"Byla to zjevně velmi obtížná noc, která přinesla velké zklamání pro Labouristickou stranu," reagoval lídr strany v pátek ráno. Na svém twitterovém účtu navíc uvedl, že odpovědnost za porážku spadá celou vahou na jeho bedra
Zatímco svoje křeslo ve Westminsteru Miliband obhájil, kvůli volebnímu fiasku z čela strany odstoupil. Ve sněmovně ale už po jeho boku z rozhodnutí voličů nezasedne dosavadní druhý nejmocnější muž strany, stínový ministr financí Ed Balls.
Nigel Farage selhal na všech frontách
Hořké sousto musí spolknout také Nigel Farage, který selhal nejen osobně – když se mu nepodařilo přesvědčit ani voliče v jeho obvodu – tak i jako lídr euroskeptické strany UKIP.
Ta podle předběžných výsledků vyhořela, od absolutního selhání ji zřejmě zachrání jediné obsazené křeslo v dolní komoře Westminsteru. Není proto žádným překvapením, že i Farage oznámil svoji rezignaci.
Skotsko ovládli nacionalisté
Dalším příznačným znakem letošních voleb je i jejich schopnost zrcadlit vzrůstající navyšování zdí mezi Anglií a Skotskem, o kterém svědčí jednoznačný úspěch nacionalistické Skotské národní strany (SNP). Tradiční britské strany ve Skotsku vyhořely, z 59 křesel, které ve Westminsteru patří právě Edinburghu, neobsadí SNP pouze tři z nich.
V Londýně navíc zasedne i bývalý předseda strany Alex Salmond, který z jejího čela odešel po loňském referendu o nezávislosti Skotska, jež pro něj jako největšího ze zastánců osamostatnění Edinburghu skončilo fiaskem.
"Jsme svědky volebního tsunami v obrovském měřítku," nechal se slyšet Salmond, kterému se vrátil úsměv na rty.
Předvolební průzkumy selhaly
Letošní britské volby jasně poukázaly na ošidnost předvolebních průzkumů ve většinovém systému. Jejich prognóza o nejvyrovnanějším zisku konzervativců a labouristů za posledních několik desítek let absolutně selhala.
Levicový britský deník The Guardian označil výsledky voleb za největší překvapení v sedmdesátileté historii britské politiky po druhé světové válce. David Cameron se navíc stal po 115 letech prvním britským premiérem, kterému se po déle než osmnáctiměsíčním působení v čele vlády podařilo získat v nových volbách více hlasů než v těch předchozích. To se naposledy podařilo Lordu Salisburymu v roce 1900.
