Brusel - Řecké volby dopadly tak, jak doufala Evropská unie. Přízrak vítězství odpůrců úsporných opatření - a tím i nekontrolovaného odchodu země z eurozóny - se vytratil. Alespoň na čas.
Krize eurozóny ale trvá dál. Řecko totiž není největším břemenem společné evropské měny, pouze nejaktuálnějším a tím i mediálně nejvíce propíraným.
EU by proto Řecko jen ztěží nechala padnout. I v případě, že by volby vyhrála Koalice radikální levice (SYRIZA), by hledala kompromisní řešení, aby alepoň na čas uklidnila finanční trhy.
Splacení řeckého dluhu je během na dlouhou trať, nepředstavuje ale hlavní problém Unie. Dá se navíc předpokládat, že bude zemi nakonec z velké části odpuštěn, protože jen tak se může vláda v Aténách zbavit břemene neustále narůstajících výdajů na jeho uhrazení.
Dvě stě padesát miliard eur, které Řecko dnes dluží, není částkou schopnou položit eurozónu. Je jí ale rozhodně 2,7 bilionu eur, což je současná výše italského a španělského dluhu.
A v těchto zemích se dnes hraje o budoucnost eurozóny, a potažmo i Evropské unie.
Leccos napoví nejbližší aukce dluhopisů. Španělské desetileté obligace se ještě v pátek prodávaly s úrokem 6,9 procenta, v pondělí již s úrokem o 0,25 procenta vyšším, protože trhy bez ohledu na výsledek řeckých voleb španělským bankám nadále nevěří. Německo si desetileté bondy přitom půjčuje s úrokem 1,46 procenta.
Důležité bude také to, zda burzovní indexy přestanou v dlouhodobém ohledu oslabovat. V pondělí ráno zareagoval frankfurtský DAX posílením o 1,4 procenta, tokijský Nikkei stoupl dokonce o 1,8 procenta.
Řecké volby v obrazech:
"Celková situace se změnila, protože vidina Drachmageddonu zmizela," citovala agentura Reuters Fumujukiho Nakanišiho z brokerské společnosti SMBC Friend Securities sídlící v Tokiu. "Posílení je ale dočasné."
Pád eura Německo nedopustí
Ani levnější půjčování peněz ovšem nevytáhne Španěly a Italy z dluhové pasti, byť je to první krok na cestě k záchraně. Jediné, co pomůže, je urychlené nastartování hospodářského růstu, jak o něm hovoří nový francouzský prezident Francois Hollande.
O prorůstových opatřeních budou lídři EU hovořit i na nejbližším summitu Unie 29. června v Bruselu.
Prognózy jsou pro letošek nevalné, španělská ekonomika má poklesnout o 0,4, italská o 1,3, portugalská o 2,2 a řecká o 4,8 procenta. Hlavní nadějí EU je proto Německo, které by na konci roku mohlo zaznamenat více než jednoprocentní plus.
Je to také Spolková republika, která má největší zájem na udržení eurozóny jako celku. Její konec by Německo jen v prvním roce připravil o 300 miliard eur, více než o desetinu HDP země. Experti Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu spočetli, že dohromady by Němci mohli přijít až o půldruhého bilionu eur.
A to je suma, kvůli které se Berlínu vyplatí přinutit zbytek EU najít cestu ven z krize.
Jak zlevnit dluhopisy
Hospodářskému růstu v zadlužených zemích může vedle lepšího výběru daní výrazně napomoci právě zlevnění dluhopisů.
Řešení hodlají Německu již tento pátek společně předložit předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, šéf Evropské komise José Manuel Barroso, prezident Evropské centrální banky Mario Draghi a předseda euroskupiny, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Jsou jím opakovaně eurobondy, tentokrát ve verzi light.
Měly by mít jen krátkou dobu splatnosti a nízký úrok a jejich emise by měly být co do objemu peněz omezené. Každá země by mohla s jejich pomocí financovat část svého dluhu za předpokladu, že dodrží předem stanovená pravidla. Spolková republika společné evropské obligace v jakékoli formě až doposud odmítala.
Německo bude ale výměnou za souhlas s eurobondy požadovat od nejvíce postižených zemí ještě tvrdší fiskální disciplínu. A navrhne také dříve či později, pokud ne sjednocení, tak alespoň částečnou unifikaci daňových systémů v EU.
Německé firmy platí korporátní daň ve výši 25 procent, české jen 19 procent. V západní Evropě je běžná nejvyšší sazba daně z příjmu kolem čtyřiceti procent, postkomunistické země mají rovnou daň, Bulharsko dokonce ve výši pouhých deseti procent.
Vláda kancléřky Angely Merkelové nevidí důvod, proč by němečtí daňoví poplatníci měli ustavičně sanovat rozpočty zemí neschopných či neochotných řádně a v náležité výši daně vybírat a šetřit na státních zakázkách, ať už se jedná o Řecko, Španělsko či Česko.
Berlín si je ale dobře vědom toho, že další vážná krize se může vynořit na obzoru už v příštích měsících a bude muset urychleně hledat kompromis s EU.
V Řecku samotném bude hodně záležet na tom, zda SYRIZA nezačne ty, jichž se úsporná opatření dotknou nejvíce, svolávat znovu na barikády. Pro řeckou ekonomiku by další sociální neklid znamenal katastrofu, a totéž platí pro Španělsko a Itálii.
Předpokládá to ale částečné uvolnění tlaku na tamní obyvatelstvo, a tedy posunutí termínu, k němuž má Řecko dostat rozpočtový schodek pod tři procenta HDP a který byl stanoven na konec roku 2014.
Pád eura, před nímž nedávno varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová, pokud představitelé EU nenajdou "do tří měsíců řešení", zatím není na pořadu dne. Pokud však chce Unie již v příštím roce jako celek zaznamenat slušnější růst, než je prognostikovaných 0,8 procenta, musí o své ekonomické síle přesvědčit finanční trhy už v letošním třetím a čtvrtém kvartálu.
A to znamená začít pracovat na levnějších dluhopisech a fiskální a daňové unifikaci EU již teď, v horizontu, o němž mluvila Lagardeová. Jakákoli úsporná opatření a škrty, schválené vládami zadlužených zemí, se mohou projevit nejdříve za dva roky.
