Libyjští dozorci stříleli po migrantech, kteří prchali před náletem, tvrdí OSN

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 7. 2019 15:54
Libyjští dozorci stříleli po migrantech, kteří se snažili zachránit při úterním náletu na detenční středisko v Tadžuře na předměstí libyjské metropole Tripolisu. Uvedla to Organizace spojených národů. Prozatímní počet obětí se podle ní zvýšil ze 44 na 53, včetně šesti dětí. Útok na středečním mimořádném zasedání nedokázala jednomyslně odsoudit Rada bezpečnosti OSN, společné prohlášení zablokovaly Spojené státy.
Detenční středisko pro migranty v Tadžuře v Libyi, které zasáhl nálet.
Detenční středisko pro migranty v Tadžuře v Libyi, které zasáhl nálet. | Foto: Reuters

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) ve zprávě oznámil, že během náletu byly vypáleny dvě bomby. Jedna zasáhla prázdnou garáž a další obydlený hangár, ve kterém byli drženi uprchlíci. Několik lidí podle zprávy uvedlo, že dozorci začali střílet na ty migranty, kteří se po dopadu první bomby snažili utéct.

Dva migranti držení ve středisku vypověděli, že je místní milice určila k práci v přilehlém skladě zbraní, který se nachází v areálu zařízení, informovala agentura AP. Jeden z mužů, který je ve středisku už dva roky, popsal, jak čistili protiletadlové zbraně. Zahlédl přitom i rakety a řízené střely.

V detenčním středisku je stále asi 500 zadržených migrantů. Evakuace není v přípravě, OSN ale plánuje přesunout 31 žen a dětí do svého zařízení v Tripolisu.

Odpovědnost za útok odmítají oba kabinety, které v Libyi usilují o moc. Ten na východě, podporovaný maršálem Chalífou Haftarem, neuznává tripoliskou vládu premiéra Faíze Sarrádže, za kterou stojí OSN. Haftar, který ovládá většinu země, zahájil 4. dubna ofenzivu za dobytí Tripolisu.

V reakci na útok svolal předseda Rady bezpečnosti ve středu večer mimořádné zasedání. Společnou deklaraci ale po více než dvou hodinách jednání rada nepřijala kvůli připomínkám Spojených států. Vysvětlení kroku Washingtonu se agenturám nepodařilo získat. Spojené státy podle diplomatů nesouhlasí s rezolucí, která kritizuje Haftarovu ofenzivu.

Text prohlášení podle agentury AFP připravila Británie, která se vyvarovala obvinění vůči jedné či druhé straně konfliktu. Rada v dokumentu vyjadřuje hluboké znepokojení nad zhoršující se humanitární situací v Libyi, volá po klidu zbraní a vyzývá členské státy OSN k tomu, aby plně respektovaly embargo na dovoz zbraní do této severoafrické země z roku 2011.

Není to poprvé, co se Radě bezpečnosti nepodařilo zaujmout společný postoj v otázce libyjského konfliktu. Letos v dubnu společné prohlášení zablokovalo Rusko, jehož delegace nesouhlasila s tím, že je v dokumentu k ukončení bojů vyzván pouze Haftar, nikoli obě bojující strany.

Video: Ozbrojenci napadli sídlo volební komise v Tripolisu, dvanáct lidí zemřelo

Ozbrojenci napadli sídlo volební komise v Tripolisu, dvanáct lidí zemřelo | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 46 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy