Libyjští dozorci stříleli po migrantech, kteří prchali před náletem, tvrdí OSN

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 7. 2019 15:54
Libyjští dozorci stříleli po migrantech, kteří se snažili zachránit při úterním náletu na detenční středisko v Tadžuře na předměstí libyjské metropole Tripolisu. Uvedla to Organizace spojených národů. Prozatímní počet obětí se podle ní zvýšil ze 44 na 53, včetně šesti dětí. Útok na středečním mimořádném zasedání nedokázala jednomyslně odsoudit Rada bezpečnosti OSN, společné prohlášení zablokovaly Spojené státy.
Detenční středisko pro migranty v Tadžuře v Libyi, které zasáhl nálet.
Detenční středisko pro migranty v Tadžuře v Libyi, které zasáhl nálet. | Foto: Reuters

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) ve zprávě oznámil, že během náletu byly vypáleny dvě bomby. Jedna zasáhla prázdnou garáž a další obydlený hangár, ve kterém byli drženi uprchlíci. Několik lidí podle zprávy uvedlo, že dozorci začali střílet na ty migranty, kteří se po dopadu první bomby snažili utéct.

Dva migranti držení ve středisku vypověděli, že je místní milice určila k práci v přilehlém skladě zbraní, který se nachází v areálu zařízení, informovala agentura AP. Jeden z mužů, který je ve středisku už dva roky, popsal, jak čistili protiletadlové zbraně. Zahlédl přitom i rakety a řízené střely.

V detenčním středisku je stále asi 500 zadržených migrantů. Evakuace není v přípravě, OSN ale plánuje přesunout 31 žen a dětí do svého zařízení v Tripolisu.

Odpovědnost za útok odmítají oba kabinety, které v Libyi usilují o moc. Ten na východě, podporovaný maršálem Chalífou Haftarem, neuznává tripoliskou vládu premiéra Faíze Sarrádže, za kterou stojí OSN. Haftar, který ovládá většinu země, zahájil 4. dubna ofenzivu za dobytí Tripolisu.

V reakci na útok svolal předseda Rady bezpečnosti ve středu večer mimořádné zasedání. Společnou deklaraci ale po více než dvou hodinách jednání rada nepřijala kvůli připomínkám Spojených států. Vysvětlení kroku Washingtonu se agenturám nepodařilo získat. Spojené státy podle diplomatů nesouhlasí s rezolucí, která kritizuje Haftarovu ofenzivu.

Text prohlášení podle agentury AFP připravila Británie, která se vyvarovala obvinění vůči jedné či druhé straně konfliktu. Rada v dokumentu vyjadřuje hluboké znepokojení nad zhoršující se humanitární situací v Libyi, volá po klidu zbraní a vyzývá členské státy OSN k tomu, aby plně respektovaly embargo na dovoz zbraní do této severoafrické země z roku 2011.

Není to poprvé, co se Radě bezpečnosti nepodařilo zaujmout společný postoj v otázce libyjského konfliktu. Letos v dubnu společné prohlášení zablokovalo Rusko, jehož delegace nesouhlasila s tím, že je v dokumentu k ukončení bojů vyzván pouze Haftar, nikoli obě bojující strany.

Video: Ozbrojenci napadli sídlo volební komise v Tripolisu, dvanáct lidí zemřelo

Ozbrojenci napadli sídlo volební komise v Tripolisu, dvanáct lidí zemřelo | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Trump předčasně zveřejnil záznam rozhovoru s televizí CBS

Bílý dům dnes zveřejnil nesestříhaný záznam interview mezi prezidentem Donaldem Trumpem a reportérkou pořadu 60 Minutes (60 minut) Lesley Stahlovou, z něhož Trump při natáčení předčasně odešel kvůli údajné zaujatosti novinářky, které pohrozil blíže nespecifikovanou odvetou. Podle agentury Reuters tím prezidentská kancelář porušila dohodu s televizí CBS, podle níž měl rozhovor vyjít až o víkendu v rámci zvláštního předvolebního dílu, v němž bude také interview s demokratickým kandidátem Joem Bidenem.

"Podívejte se na tu zaujatost, nenávist a drzost, kterou předvádí (pořad) 60 minut a CBS," napsal Trump na twitteru. Dodal přitom, že moderátorka dnešní (páteční SELČ) druhé a poslední předvolební debaty s Bidenem Kristen Welkerová bude "daleko horší".

Trump sdílel v příspěvku odkaz na video, v němž je pouze jeden záběr na prezidenta. V záznamu jsou však slyšet otázky moderátorky a občas i dalších lidí v místnosti.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy