Dosud nebylo k vidění: Tak vypadá polární záře na Zemi z vesmíru

1/29 Přehled fotografií
Na tomto snímku je zachycena část vesmírné stanice ISS (nahoře) a středozápad Spojených států s polární září.
Rozptyl světla v atmosféře; na Zemi je pak zřetelné Středozemní moře, řeka Nil se svou deltou a Sinajským poloostrovem. Snímek byl pořízen 15. října 2011 během devětadvacáté expedice na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).
Pohled na Východní Evropu v noci. Na snímku je vidět maďarská Budapešť - v popředí (uprostřed a vlevo) a v dálce ukrajinský Kyjev (uprostřed nahoře). Snímek byl pořízen 15. října 2011.
Pohled na americké Skalisté hory (Rocky Mountains) a prérijní města. Fotografie byla pořízena 15. října 2011 během devětadvacáté expedice na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).
Z Mezinárodní vesmírné stanice ISS se podařilo takto nasnímat polární záři. Snímek je vzácený proto, že spektrum barev prochází do červené. Barvy jsou závislé na atomech - ty se "rozsvítí" v okamžiku, kdy se částice nabité slunečním větrem srazí s atomem kyslíku na Zemi.
Další snímek pořízený z paluby ISS ukazuje požáry na zemědělské půdě, které v září hořely na několika místech Austrálie. Na noční obloze je slabě vidět i kouř. Na horizontu je vidět i vlastní záření atmosféry.
Členové Mezinárodní vesmírné stanice pořídili i tento snímek Měsíce. Je na něm vidět, jak Země přechází do oranžové troposféry - nejnižší a nejhustší části zemské atmosféry. Troposféra končí u tropopauzy, která se na snímku jeví jako ostrá hranice mezi oranžovou a modrou.
Díváte se na snímek, který ukazuje mlhovinu pojmenovanou Severní Amerika. Infračervený snímek jasně naznačuje, proč: Mlhovina svým tvarem skutečně připomíná tento kontinent.
Díváte se na snímek z hlubin vesmíru, který ukazuje galaxii Antennae (známou také jako NGC 4038 a 4039). Fotografii se podařilo vědcům získat pomocí obřího radioteleskopu ALMA, který stojí v Chile.
Infračervený snímek pořízený kosmickou observatoří NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) ukazuje mlhovinu Tadpole (mlhovina pulců), která je od Země vzdálena 12 000 světelných roků. V blasti se formují hvězdy souhvězdí Vozky.
Kvinteto Saturnových měsíců v jedné řadě. Záběr z kosmické sondy Cassini.
NASA zveřejnila tento snímek Hartleyovy komety. Astronomové oznámili, že na jejím povrchu se nachází prostředí podobné oceánu, což dodalo nový podnět teorii, že nebeská tělesa jsou významným zdrojem vody.
Záběry pořízené sondou Messenger pocházejí z planety Merkur. Ukazují obří kráter zaplněný počtem splývajících jam. Vědci připustili, že přes jisté podobnosti s planetou Zemí zůstává Merkur tak trochu podivínem mezi planetami.
Slunce, Země a Mezinárodní vesmírná stanice. Fotografie zachytila západ Slunce, vidět je i tenkou modrou čáru - jde o vlastní záření atmosféry.
Několik typů vzdálených galaxií na kombinovaném snímku. Jednotlivé fotografie byly pořízeny sondou WISE.
Nejde o snímek, ale o ilustraci supermasivní černé díry tak, jak mohla podle vědecký poznatků vypadat v době, kdy byl vesmír ještě mladý. NASA použila dosud nejhlubší rentgenové snímky, na nichž astronomové našli první přímé důkazy, že krátce po vzniku vesmíru byly obří černé díry něčím docela běžným.
Jiný pohled do vesmíru nabídl Hubbleův vesmírný teleskop. Snímek byl panchromaticky upraven tak, aby se roztáhla škála barev od ultrafialové až po infračervenou. Jen díky tomu můžete vidět tak jasně shluk chvějících se mladých hvězd v mlhovině Centaurus A.
Díváte na planetu Merkur. Snímek pořídil kosmický výzkumný robot Messenger, který už je tříiměsíce na misi u Merkuru.
Původ Mercury se zřejmě velmi liší od původu jeho sesterských planet, včetně Země.
Povrch Merkuru obsahuje mnoho síry.
Pozorování planety, nejbližší slunci, změnilo názor vědců na to, jak vznikla a zformovala se před zhruba 4 miliardami let.
Sonda Messenger má u Merkuru strávit celkem jeden rok. Už se jí podařilo kromě jiného zaznamenat důkazy o nakloněném magnetickém poli a pravidelných výronech elektronů, tryskajících do magnetosféry.
Několik zdrojů - větších i malých - vystřikuje ledovou tříšť z oblasti "Tygřích drápů", které se nacházejí na jižním pólu Saturnova měsíce Enceladus. Tygří drápy jsou tektonickou strukturou, ze které vyvěrá relativně velmi teplý materiál. Snímek pořídila sonda Cassini.
Díváte se na povrch malého ledového měsíce Saturnu se jménem Helene. Rozměry měsíce jsou 18×16×15 kilometrů. Snímek pořídila sonda Cassini 18. června během svého nejbližšího průletu kolem Saturnu a jeho měsíců. Byla ve vzdálenosti 6 968 kilometrů.
Satelitní snímek zachycuje důsledky lesních požárů v Arizoně: Hustý dým se vznáší i nad Coloradem a Nebraskou.