Koronavirová pandemie omezila možnost pohybu nejen s cestovním pasem, ale i těm lidem, kteří z nejrůznějších důvodů uprchli ze své vlasti a chtějí zůstat v některé z členských zemí Evropské unie. Teď se dávají znovu do pohybu, vyplývá z čísel Frontexu, a nejčastěji volí kromě cesty přes Středozemní moře trasu západním Balkánem - přes řecké ostrovy do Severní Makedonie, Srbska a dál do střední Evropy.
Tady se počet příchozích zvýšil oproti loňsku o 85 procent. Na rozdíl od jiných přístupových cest do Evropy ale vytíženost balkánské trasy rostla už loni, a to oproti roku 2019 o více než tři čtvrtiny. I dnes většina migrantů utíká z válkou zmítané Sýrie a Afghánistánu.
Je to ale právě Frontex, kdo za ochranu vnějších hranic evropského bloku zodpovídá, společně s bezpečnostními složkami členských států EU. Po zkušenosti z migrační krize z let 2015 a 2016 se unie rozhodla dát Frontexu víc úkolů i peněz. Jenže agentura s nimi neumí nakládat, vyplývá z hodnocení Evropského účetního dvora (EÚD), zveřejněného v pondělí večer.
Měla by pomáhat členským zemím s nelegální migrací, konkrétně třeba s bojem proti převaděčství a pašování lidí. Od loňska navíc vysílá vlastní stráže i mimo unii, zatím do Albánie a Černé Hory, kde má rovněž pomáhat s hlídáním hranic.
Podle evropských auditorů se ale agentura pokusila začít dělat příliš mnoho činností v příliš krátkém čase, navíc ztíženém pandemií. Výsledkem je selhání v komunikaci s jednotlivými zeměmi, ve vyhodnocování situace v terénu i podcenění vlastních možností.
Jenže v příštích šesti letech by se měl Frontex ještě rozrůst: měl by mu přibýt více než desetinásobek zaměstnanců oproti současnému stavu a na jejich práci by měla organizace dostávat dvakrát tolik peněz.
Hranice lidských práv
Není to navíc jediný problém, se kterým se Frontex potýká. Loni v říjnu zveřejnila skupina médií rozsáhlý investigativní text, ze kterého vyplývá, že agentura se podílela na takzvaných "pushbacks", tedy na vyhánění migrantů dříve, než dostali šanci požádat o azyl. Tuto praktiku zakazuje mezinárodní právo a Frontex kvůli tomu čelí několika vyšetřování. Šéf agentury Fabrice Leggeri provinění popírá.
Podobnou praktiku přitom podle zjištění skupiny občanskoprávních organizací používají i policisté a úřady jednotlivých států na balkánské trase. Tedy v Řecku, Srbsku, Bosně a Hercegovině, Severní Makedonii a Maďarsku.
Vyhánění uprchlíků provází údajně bití, časté jsou i případy okrádání nebo vydírání. Možnost požádat o azyl úřady v některých případech odpírají i dětem bez doprovodu, což je také v rozporu s mezinárodním právem.
Na rozdíl od Balkánu ale počty příchozích migrantů klesly oproti loňsku ve východním Středomoří, kde trasa vede přes Turecko do Řecka.
Důvodů je několik. Na základě dohody s Bruselem Turecko pomáhá chránit evropskou hranici výměnou za finanční příspěvky. Tato spolupráce nyní funguje, píše Politico.
Evropa ale také využila období koronavirové pandemie, aby se lépe "opevnila". Dvousetkilometrovou dělicí čáru mezi řeckou a tureckou pevninou hlídají třeba speciální zvukové "kanóny". Nepříliš velká zařízení jsou schopna vydávat zvuk odpovídající hlasitostí leteckému motoru a tím lidi odstrašovat. Přibyly i kamery s nočním viděním a pohybové senzory spoléhající na pokročilé technologie. Cílem je odradit příchozí, dřív než hranici stihnou přejít. Evropská unie na výzkum podobných technologií v posledních letech vyčlenila přes tři miliardy eur (76 miliard korun), píše agentura AP.
Reforma v nedohlednu
V unii se nyní rozbíhají snahy o reformu celounijní migrační a azylové politiky. V úterý o ní diskutovali ministři vnitra členských zemí a bude i na programu summitu lídrů na konci června.
Koronavirus projednávání reformy přerušil, zásadní spory ale přetrvávají. Zatímco jihoevropské státy, které jsou dlouhodobě nejzatíženější příchodem uprchlíků, požadují, aby ostatní země alespoň část žadatelů o azyl přebíraly, východní státy EU včetně Česka jsou proti. Návrh navíc počítá i s tím, že další z náročných úkolů souvisejících s migrací připadne právě Frontexu: pomáhat s organizací návratu odmítnutých žadatelů o azyl do jejich domovin.
