Dluhopisy v EU zlevnily, dlužníkům ale chybí hotovost

Radim Klekner Radim Klekner
20. 9. 2012 8:55
Šéf Bundesbanky i řada ekonomů pochybují, že injekce ECB bude mít trvalejší efekt
Oznámený nákup dluhopisů ze strany ECB prozatím zabírá, úroky šly dolů.
Oznámený nákup dluhopisů ze strany ECB prozatím zabírá, úroky šly dolů. | Foto: Reuters

Brusel, Frankfurt - Oznámení Evropské centrální banky (ECB), že začne v neomezeném množství nakupovat dluhopisy nejhůře zadlužených zemí EU, a rozhodnutí Spolkového ústavního soudu v Karlsruhe, podle něhož je záchranný fond Unie, Evropský stabilizační mechanismus (ESM), konformní s německou ústavou, srazily úroky, které platí Španělsko, Itálie a další státy svým věřitelům.

Šéf Bundesbanky Jens Weidmann i řada ekonomů však pochybují o tom, že opatření bude mít trvalejší efekt. A i nadále brojí proti "financování zadlužených zemí z peněz ECB", tedy z kapes daňových poplatníků těch států, jejichž veřejné finance jsou relativně zdravé.

Weidmannově názoru odporuje fakt, že španělské a italské dluhopisy se teď prodávají dobře a úroky z nich placené šly po částečném nárůstu z konce minulého týdne opět dolů.

Ve středu se desetileté španělské bondy dokonce prodávaly s úrokem 5,82 procenta (v pátek se vyhouply nad šest procent). Italské měly úrok 5,03 procenta.

Znamená to, že při úterní aukci ve výši 4,6 miliardy eur by Španělsko oproti 24. červenci, kdy byly úroky na úrovni 7,62 procenta, ušetřilo celkem 75 milionů eur, pokud by tehdy vydalo dluhopisy o stejném objemu.

Desítky milionů eur ušetří při každé další aukci za předpokladu, že se úroky udrží pod hladinou šesti procent.

Podobně spadly úroky z portugalských či řeckých dluhopisů obchodovaných na sekundárních trzích.

Požádá Španělsko o pomoc?

Němec Weidmann tvrdí, že poslední kroky ECB povedou k vyšší inflaci. Ta se ale letos v eurozóně drží na úrovni 2,6 procenta.

To, že by inflace mohla jít v posledním kvartálu nahoru, naopak kategoricky odmítá šéf ECB, Ital Mario Draghi.

Eurozónu čekají další
Eurozónu čekají další | Foto: Thinkstock

Ten teď čelí výtkám, že svým rozhodnutím pomohl vedle Španělska především další silně zadlužené zemi, totiž své domovské Itálii.

"ECB umožnila Španělsku a dalším státům získat čas a zbavit se předchozího tlaku trhů," citovala agentura Bloomberg analytičku finančních trhů londýnské Investec Bank Elisabeth Afsethovou.

Podle Afsethové je ale velmi pravděpodobné, že Španělé - a nejenom oni - budou nakonec potřebovat finanční pomoc EU.

To zatím odmítá italský premiér Mario Monti. Připustila to ale ve středu španělská vicepremiérka Soraya Saenzová de Santamaría s tím, že vše záleží na podmínkách, za kterých by Madrid dostal od EU přislíbených sto miliard eur.

Pokud by Španělsko pomoc od Unie skutečně obdrželo, srazilo by to úročení dluhopisů ještě více. Volný pád pak úroky zřejmě čeká ve chvíli, kdy ECB španělské a italské bondy skutečně začne skupovat.

Pro srovnání: úrok z německých desetiletých dluhopisů je nyní jedenapůlprocentní, u dvouletých dokonce nulový. Weidmann, který byl jediným z členů rady guvernérů ECB, kdo hlasoval proti nákupu dluhopisů, se samozřejmě v prvé řadě obává, že německé úroky nyní půjdou nahoru.

Hromadný únik peněz

Těžce zadlužené země eurozóny, jako je Španělsko, nyní čelí ještě dalšímu vážnému problému, a to je nedostatek likvidity.

Za posledních dvanáct měsíců převedli španělští, řečtí, portugalští a irští střadatelé z bank do zahraničí 326 miliard eur. Tři sta miliard skončilo přitom v Německu a Francii.

Aby se firmy v těchto zemích dostaly k úvěrům, musí teď platit o jedno až dvě procenta vyšší úroky, protože banky nejsou ochotny půjčovat jim peníze tak snadno jako dříve. Podle ECB činí úroky z nových půjček v Řecku sedm, ve Španělsku 6,5, zatímco v Německu, Francii či Nizozemsku jen čtyři procenta.

Mezinárodní měnový fond proto varuje, že rychle narůstající diferenciace v úrokové míře může dále zhoršit všeobecné ekonomické podmínky v uvedených zemích a oslabit tamní banky, u nichž pak hrozí, že se obrátí o pomoc na příslušné vlády.

Španělsku letos předpovídá poradenská společnost Ernst & Young hospodářský pokles o 1,8 procenta, Itálii o 2,3 procenta, Portugalsku o 3,4 procenta a Řecku dokonce o 7,2 procenta. I hospodářský motor Unie, Německo, by měl růst jen o 0,7 procenta.

ECB sice poskytla bankám v jednotlivých zemích jen do července nízkoúročené půjčky v celkové výši 820 miliard eur, celková úroveň likvidity se však v Řecku snížila o 19 a ve Španělsku o deset procent.

Evropská komise, která se čím dál více snaží promlouvat do řešení krize, si hodně slibuje od bankovní unie, jejíž hrubé obrysy by měly být hotovy do konce roku, a jež by měla zajistit přísnou kontrolu nad finančními operacemi bankovních domů. Ve středu však Německo, které má v celém projektu hlavní slovo, oznámilo, že je pro to, aby ECB vykonávala dohled jen nad největšími bankami eurozóny.

Spolková republika také nadále odmítá společné garance za bankovní vklady pro případ, že by se některá finanční instituce dostala do potíží. Rekapitalizace španělských a italských bank, které jsou jedním z hlavních předpokladů překonání krize v těchto zemích, ale nemůže začít dříve, než začne v eurozóně platit centrální bankovní dohled.

Eurozónu teď čekají "další" tři klíčové měsíce. Ukáže se během nich mimo jiné to, zda perspektiva nákupu státních dluhopisů pomocí peněz ECB dokáže udržet úroky z nich placené na přijatelné úrovni. A hlavně, zda úročení dokáže ještě více srazit Evropský stabilizační mechanismus, který začne fungovat koncem října.

Dnes to už také nejsou silně nespolehlivé předpovědi hospodářského růstu, ale právě konkrétní výše úroků ze státních dluhopisů, které nejlépe vypovídají o tom, jak si na tom ekonomicky a finančně stojí jednotlivé země.  

 

Právě se děje

Další zprávy