Na vernisáž, která vyvrcholila odhalením busty jejího před třemi roky zesnulého manžela, ale fotografka a básnířka žijící v Berlíně nakonec nepřijela. "Z osobních důvodů se nezúčastnila, je však zastoupena několika fotografiemi," informovala tehdy média.
Podle zjištění deníku Aktuálně.cz byl však skutečným důvodem k neúčasti Liou Sia nátlak, který na organizátory vyvíjel Němec Gerhard Sabathil se svou partnerkou Wen-wen Šen.
Dlouholetého diplomata Evropské unie a později lobbistu podle německého týdeníku Der Spiegel nebo hongkongského listu South China Morning Post nyní vyšetřuje německá policie kvůli podezření ze špionáže pro Čínu. Informaci o tom, že podezřelým je právě Sabathil, zveřejnily minulý týden Hospodářské noviny. Diplomat na e-mailem zaslané otázky nereagoval. Redakce se s ním pokusila spojit také přes jeho dceru, k dotazům se zatím nevyjádřilo ani čínské velvyslanectví v Praze.
"Sabathil tvrdil, že spolu s Wen-wen Šen zastupovali nebo se starali o Liou Sia. A podle mě mohli také za to, že nakonec nepřijela," říká Bill Shipsey, irský právník, který umístění busty v Praze inicioval s lidskoprávní organizací Amnesty International.
Vernisáž v DOXu se konala v pondělí patnáctého dubna 2019. Liou Sia měla dorazit vlakem do Prahy v pátek večer. "Ten den mi ale zavolala Wen-wen Šen a řekla mi, že Liou Sia vůbec nevěděla, že se má účastnit akce připomínající události na náměstí Nebeského klidu a že tedy nejspíš nepřijede," popisuje Shipsey.
Irskému právníkovi pak o dva dny později zavolal přímo Gerhard Sabathil. Podle Shipseyho mu řekl, že uspořádáním výstavy ohrožuje disidentčin život a poškozuje vztahy mezi Českem a Čínou. "Je mi přes šedesát let, ale asi jsem nikdy netelefonoval s nikým tak arogantním," popisuje Shipsey.
Politické nepokoje
Busta čínského disidenta Liou Siao-poa, který po mnohaletém opakovaném vězení a perzekuci zemřel na rakovinu v roce 2017, je v pražském DOX vystavena od poloviny loňského dubna. Mezi dubnem a červnem symbolicky připomínala období studentských demonstrací proti komunistickému režimu v Číně z roku 1989. Ty skončily brutálním zásahem armády, při němž podle některých odhadů zemřelo až deset tisíc lidí.
"V Číně to oficiálně označují za takzvaný 'politický nepokoj' a zásah proti demonstrantům pak za nutný krok, který zabezpečil, že Čína je dnes úspěšnou a ekonomicky vyspělou zemí. Nad rámec toho není prakticky povolená žádná diskuse," připomíná Filip Šebok, analytik z Asociace pro mezinárodní otázky v Praze.
Gerhard Sabathil podle Billa Shipseyho žádal, aby s událostmi roku 1989 akce v DOX neměla žádnou spojitost a aby spisovatele a literárního kritika Liou Siao-poa i jeho ženu, básnířku a fotografku, připomněla jen jako umělce.
Bývalý evropský diplomat také navrhoval, že místo disidentky sám promluví. To Shipsey odmítl, Němec proto na akci přijel pouze jako host. A Liou Sia bustu svého muže v Praze spatřila teprve vloni v listopadu.
S disidentkou, která nemluví anglicky, Bill Shipsey nikdy nekomunikoval přímo, nýbrž prostřednictvím muže jménem Čou Feng-suo. Ten byl podobně jako Liou Siao-po jedním ze studentských vůdců čínských protestů z roku 1989 a dnes žije ve Spojených státech.
"S Liou Sia jsem se setkal na podzim 2018 v New Yorku. A tam nápad na tu bustu původně vznikl. O něco později jsem poznal Billa Shipseyho a domluvili jsme, že bychom ji mohli umístit v pražském DOX," popisuje pro Aktuálně.cz Čou, jenž se pražské akce také zúčastnil. Jeho organizace Humanitarian China bronzovou bustu zaplatila.
Z e-mailů mezi Shipseym, zástupci pražské galerie a Čouem vyplývá, že Liou Sia o události i jejím námětu věděla a s účastí i vystavením svých snímků počítala. "Měla velkou radost a souhlasila, že přijede, to bylo někdy na začátku dubna," vzpomíná bývalý disident Čou.
Podle mluvčí DOX Michaely Šilpochové si galerie byla vědoma, že musí k celé akci přistupovat s velkými ohledy a jen v souladu s tím, co si přeje Liou Sia. "Proto jsme se opakovaně ujišťovali, že skutečně přijede a že máme její svolení tuto informaci zveřejnit. Vše bylo potvrzeno," vysvětluje Šilpochová.
O víkendu před otevřením výstavy ale Liou Sia změnila názor. "Byl jsem šokovaný. Volal jsem jí, brečela, byla velmi rozrušená. Vyčítala DOX, že celou událost dělá moc politickou," popisuje Čou. Že na disidentku v Berlíně tou dobou vyvíjel nátlak lobbista Sabathil a ovlivňoval její rozhodování, potvrzuje zdroj z její bezprostřední blízkosti, jehož identitu Aktuálně.cz zná, ale který si přeje zůstat v anonymitě.
Liou Sia sice čínský režim po manželově smrti propustil, nadále však zadržuje jejího bratra a kdykoliv může vyostřit jeho perzekuci. Když se disidentka vloni v listopadu setkala s redaktorem Aktuálně.cz, zdráhala se čínskou politiku komentovat.
Podle analytika Šeboka je Peking v posledních letech agresivnější a aktivně se snaží umlčovat kritické hlasy i za hranicemi Číny.
Jméno Wen-wen Šen je mi povědomé
Bývalý diplomat Sabathil tvrdil právníkovi Shipseymu, že disidentka nesouhlasila ani s připomínkou událostí roku 1989, ani s tím, že pražská galerie vystaví její fotografie. "Začal mi vyhrožovat, že já a DOX porušujeme její autorská práva a že skončíme u soudu," popisuje Shipsey. Snímky, které měly odhalení busty doprovázet, přitom DOX vystavil již v roce 2014, kdy byla Liou Sia v domácím vězení, a měl proto k dispozici jejich digitální verzi.
"Bylo to v době, kdy si její manžel Liou Siao-po odpykával jedenáctiletý trest za ‘podněcování k podvracení státní moci’ a sama Liou Sia byla už několik let v domácím vězení. Rozhodnutí bustu vystavit pro nás bylo samozřejmostí," říká mluvčí DOX Šilpochová.
Že se Wen-wen Šen, partnerka podezřelého německého diplomata, tvářila jako někdo, kdo jedná v zájmu čínské disidentky, potvrzuje i Peter Sille z galerie v německém Frankfurtu nad Mohanem, který ji oficiálně zastupuje.
German diplomat spying for CCP, likely it was the same Mr. Sabathil who prevented Liu Xiaobo’s wife from coming to the unveiling of bust sculpture of Nobel Peace Laureate Liu Xiaobo at DOX in Prague. I met him at the event but denied him opportunity to speak out of suspicion. https://t.co/tpuk8AmyoK
— 周锋锁 Fengsuo Zhou (@ZhouFengSuo) January 19, 2020
"Komunikoval jsem s řadou lidí z okolí Liou Sia, ona byla jednou z nich," tvrdí nyní galerista. Jméno Gerharda Sabathila je mu povědomé, nikdy se s ním ale osobně nesetkal.
Sabathil je členem konzervativní CDU kancléřky Angely Merkelové, naposledy v letech 2015 až 2017 sloužil jako velvyslanec Evropské unie v Jižní Koreji.
Podle Hospodářských novin má také vazby na Česko. Kdysi působil jako zástupce velvyslance diplomatického zastoupení Evropských společenství pro Česko, Slovensko a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Byl hostujícím profesorem Vysoké školy ekonomické v Praze, jeho bývalá manželka je Češka.
Sabathil má německé a maďarské občanství, později žil v Berlíně, kde vedl místní pobočku lobbistické firmy Eutop. Ta mimo jiné zastupovala čínskou společnost Huawei. V posledních letech se Sabathil snažil působit jako lobbista také ve střední Evropě včetně Česka.
