Dohodu, kterou dojednali premiéři obou zemí Alexis Tsipras a Zoran Zaev, makedonský parlament už loni na podzim ratifikoval a nyní v lednu schválil i nezbytné změny ústavy. Na řadě je nyní Řecko, jehož zákonodárný sbor by měl o ratifikačním zákonu začít debatovat v pondělí a snad do konce týdne o něm i hlasovat.
Situace premiéra je podle pozorovatelů nesnadná. Dnes už bývalý ministr obrany Panos Kammenos, který prespanskou dohodu striktně odmítá, před týdnem oznámil rezignaci a odchod své strany Nezávislí Řekové (ANEL) z vládní koalice s Tsiprasovou stranou SYRIZA. Nicméně předseda vlády přesto tvrdí, že v parlamentu už pro dohodu získal dostatečnou podporu.
Centrum Atén však dnes podle agentury Reuters zaplavilo moře odpůrců dohody, kteří se do metropole sjeli ze všech koutů Řecka. Zatímco policie jejich počet odhadla na 60 000, organizátoři hovoří o více než 100 000.
Protestujícím se nelíbí, že v názvu sousední země zůstane slovo Makedonie. "Makedonie je Řecko a tečka," shrnula do jedné věty názor značné části svých spoluobčanů 67letá důchodkyně Amalia Savramiová, mávající na aténském náměstí Syntagma nad hlavou řeckou vlajkou.
Poměrně klidný průběh protestu podle médií narušila skupina radikálů, kteří se pokusili proniknout do budovy parlamentu. Propukly při tom tvrdé střety s příslušníky zásahových sil policie, na něž létalo kamení, zápalné lahve i světlice. Policisté odpověděli pendreky a slzným plynem, kvůli němuž se nakonec rozprchli i ostatní demonstranti. Podle médií nejméně deset policistů bylo zraněno.
Spor obou zemí trvá 27 let. Řekové považují název Makedonie, používaný sousední zemí po odtržení od bývalé Jugoslávie v roce 1991, za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Atény proto doposud blokovaly snahu Makedonie vstoupit do EU a do NATO. Klíčovým prvkem kompromisního řešení je přijetí názvu Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie. Při naplnění dohody by Atény měly přestat bránit euroatlantické integraci Makedonie.
