New York/Charlotte - Ve městě Charlotte v Severní Karolíně začal sjezd Demokratické strany, který vyšle současného prezidenta Baracka Obamu, aby úřad obhájil v listopadových volbách.
Americká média si přitom všímají, že demokraté mají daleko k nadšení a nadějím, které před čtyřmi lety budil tehdy zcela neokoukaný a elektrizující kandidát Obama. Sjednocují je spíše obavy z volebního úspěchu republikánů, kteří by mohli ovládnout Bílý dům i Kongres.
Jak poznamenal deník The New York Times, takový výsledek by znamenal ohrožení pro značnou část sociálních reforem, které demokraté prosadili v minulosti. Například podle neteře zesnulého demokratického senátora Edwarda Kennedyho Caroline Kennedyové tak letos strana vzhledem k okolnostem přistupuje k volbám "mnohem střízlivěji a vážněji". "Možná nejsou tak nadšení jako posledně, odhodláni jsou ale stejně," uvedla.
Demokraté v čele s Obamou budou na sjezdu především muset přesvědčit Američany, že současné směřování země je zárukou budoucí prosperity. Právě to republikáni na svém sjezdu minulý týden zpochybnili. Zároveň voličům po vzoru někdejšího republikánského prezidenta Ronalda Reagana položili otázku, zda se po čtyřech letech Obamova vládnutí mají lépe.
Demokraté tvrdí, že ano, a upozorňují na to, že současný prezident nastoupil do Bílého domu v okamžiku, kdy se ekonomika řítila do propasti. Obama prý situaci stabilizoval, a Američané se tak navzdory vysoké nezaměstnanosti skutečně mají lépe než před čtyřmi lety. "Bin Ládin je mrtvý a General Motors naživu," shrnul nedávno hlavní úspěchy současného prezidenta viceprezident Joe Biden.
Nesplnil, co slíbil, tvrdí republikáni
Republikáni ale tvrdí, že prezident nesplnil své sliby z minulé kampaně a že drasticky zvýšil zadlužení země. Podle nich proto nastal čas přepřáhnout koně a svěřit osud Spojených států jejich kandidátu Mittu Romneymu, který má zkušenosti z podnikání a dokáže zemi zase postavit na nohy.
Obama namítá, že rozpočtové škrty chystané republikány ničivě dopadnou na chudé, zatímco bohatí se budou těšit z nízkých daní. Politiku strany odmítá jako recepty z minulosti, které Spojené státy dostaly do současných problémů. Sám své představy o dalším směřování země nastíní v klíčovém projevu ve čtvrtek na závěr sjezdu.
Na sjezdu jej bude v noci na středu SELČ hájit manželka Michelle, která patří mezi klíčové řečníky úterní části programu. Hlavní projev dne pak pronese starosta texaského San Antonia Julian Castro, který se stane prvním takovým řečníkem hispánského původu v dějinách demokratických sjezdů.
Program sjezdu tvoří i různé panelové diskuze. Na jedné z nich vystoupila například bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Její někdejší šéf, bývalý prezident Bill Clinton, pak na sjezdu promluví ve středu, když ve svém projevu Obamu oficiálně nominuje.
Demokratického sjezdu se účastní 5556 delegátů a 407 náhradníků. Polovinu delegátů tvoří ženy, 27 procent z nich pak jsou černoši. Akci také přihlíží kolem 30 000 zástupců médií a zvláštních hostů. Obama nominaci přijme na fotbalovém stadionu, kde ho bude moci sledovat až 73 000 lidí.
