Kodaň - Dánsko má v současnosti nejtvrdší protiimigrační zákony v Evropě. Díky nim - a také díky kampani, která jejich přijetí předcházela, klesl v této skandinávské zemi počet nových uchazečů o azyl stejně jako cizinců stěhujících se za svými příbuznými ve srovnání s rokem 2002 o dvě třetiny.
Letos v listopadu se v Dánsku konají parlamentní volby a vládní pravicová koalice chce v tomto směru ještě přitvrdit. A aby voličům ukázala, jak účinná její opatření jsou, nechala si spočítat, kolik miliard eur nová opatření přinesla.
Podle ministerské zprávy, iniciované protiimigrační Dánskou lidovou stranou, ušetřila státní pokladna v uplynulých třech letech 2,3 miliardy eur ročně, které by jinak musela vydat na sociální dávky a příspěvky na bydlení pro rodiny přistěhovalců. Je to suma odpovídající jednomu procentu hrubého domácího produktu Dánska.
"Nebudu mít sebemenší výčitky svědomí uzavřít naši zemi ještě více před těmi, které bychom mohli podezřívat, že by jí mohli být na obtíž," řekl v rozhovoru s deníkem Jyllands-Posten ministr pro otázky integrace Sören Pind.
Jeho ministerstvo zároveň spočetlo, že přistěhovalci z hospodářsky rozvinutých zemí Evropské unie, USA a Japonska státní kasu naopak každým rokem obohatí o 295 milionů eur, které odevzdají na daních.
"Somálec, který nic neumí, to dnes prostě nejde," vysvětluje tvrdý postup proti imigrantům šéfka Dánské lidové strany Pia Kjaersgaardová.
Nebezpečí mzdového dumpingu
Běžence, kteří uvažují o tom, že se usadí v Dánsku, se vláda v Kodani snaží odradit také tím, že pro ně chce zavést pevně stanovenou mzdu.
Ta by v prvních šesti měsících jejich pobytu v zemi podle představ Karstena Laurize, mluvčího vládních liberálů pověřeného otázkami integrace cizinců, měla obnášet namísto současných 100 jen 50 dánských korun (6,50 eura a tedy 156 Kč).
"Vysoká úroveň minimální mzdy (není v zemi stanovena zákonem, pozn. red.) je pro přistěhovalce překážkou při hledání práce," tvrdí Lauriz.
Ne všichni jsou s ním ovšem zajedno. Ačkoliv opoziční sociální demoktraté tvrdí, že v případě svého volebního vítězství nebudou protiimigrační zákony rušit, v komentářích levicově liberálního tisku se objevují názory, že podobný mzdový dumping je kontraproduktivní.
Ty imigranty, kteří již získali povolení k pobytu, může opatření totiž přimět k tomu, že za nízkou mzdu odmítnou pracovat a raději zůstanou na sociální podpoře. Zároveň mohou zaměstnavatelé začít i samotným Dánům v řadě profesí vyplácet méně peněz, protože tlak na navýšení příjmů bude nižší.
Neumíš ve třech dánsky? Tak do školky!
Dánská lidová strana, která vládní koalici liberálů a křesťanských demokratů zajišťuje parlamentní většinu, se již roky netají tím, že chce imigraci z neevropských, zejména pak muslimských zemí zcela zastavit.
Také díky ní přijalo Dánsko v listopadu zákon, podle kterého nesmí v zemi dojít ke sňatku cizinců, pokud oba snoubenci nemají alespoň 24 let.
Do země může navíc přijít za prací jen ten imigrant, který nashromáždí dostatečný počet "bodů". Ty získá na základě dosaženého vzdělání, jazykové zkoušky a skutečnosti, že je schopen složit částku odpovídající 13 tisícům eur (312 tisíc Kč).
Přistěhovalci dostávají na základě nového zákona přiděleno místo trvalého pobytu a ty jejich děti, které ve věku tří let ještě neumí dostatečně dánsky, musí povinně navštěvovat mateřskou školku.
Cizinci představují v současnosti devět procent z pětiapůlmilionové populace Dánska.
