Pro mnohé je to zapomenutá oblast, kde jsou místní občanské války na denním pořádku.
Současné události v regionu, kdy se do bojů ve znesvářeném Somálsku zapojila také sousední Etiopie, už vyšší míru pozornosti vyvolaly.
Válka: Somálští islamisté se stahují - ČTĚTE ZDE
Podle expertů totiž hrozí rozšíření konfliktu do celé oblasti Afrického rohu.
Válka sužuje Africký roh
Týden přestřelek mezi islamistickými somálskými silami a jednotkami prozatímní vlády podporovanými Etiopií tak přerostl v otevřenou válku, která ohrožuje Africký roh.
Africký roh
- Africký roh je poloostrov ve východní Africe, který vybíhá do Arabského moře.
- Nazývá se tak, protože připomíná roh nosorožce.
- Území má rozlohu asi 2,000.000 čtverečních kilometrů a odhadem tu žije 86,5 milionu obyvatel.
- Region je rozdělen mezi několik států: řadí se do něj Džibutsko, Eritrea, Etiopie a Somálsko a v širším pojetí i Súdán a Keňa.
Fakta o Somálsku
- V Somálsku je státním náboženstvím islám, sunnitských muslimů je zde přes 99 procent.
- V Džibutsku je sunnitských muslimů asi 94 procent.
- V Etiopii se polovina občanů hlásí k ortodoxnímu křesťanství, zbytek jsou muslimové.
- Podobně v Eritreji žije polovina křesťanů (koptové) a ostatní preferují islám.
Analytici se obávají, že konflikt by mohl do země přilákat islámské bojovníky ze zahraničí a vést i k sebevražedným pumovým útokům.
Etiopský premiér Meles Zenawi uvedl, že jeho síly zabily až tisíc islamistů, ale nezávislé ověření tohoto údaje není možné. Islamisté si připisují na konto "stovky" zabitých. Zraněno bylo více než 800 lidí a tisíce obyvatel uprchly z oblastí bojů, uvedl Červený kříž.
Počty obětí bojů zatím nejsou známé. Podle Addis Abeby zemřelo na 1000 islámských vojáků, o stovkách mrtvých na straně provládních sil však hovoří i islamisté.
V zemi hrozí humanitární katastrofa. Z míst bojů už podle Mezinárodního výboru Červeného kříže uprchly tisíce obyvatel, kteří jsou bez přístřeší.
Somálsko se navíc vzpamatovává z ničivých záplav, které zemi zasáhly před měsícem. O život připravily nejméně 116 lidí a další tisíce vyhnaly z domovů.
Chaos v Somálsku
Centrem současného násilí je Somálsko, kde chaos a anarchie trvají již od roku 1991. Tehdy povstalecké klany svrhly prezidenta Mohammeda Siada Barreho, jenž vládl v zemi od roku 1969.
O moc nyní v Somálsku usilují - na úkor slabé prozatímní vlády podporované OSN i Spojenými státy - islámští extremisté ze Svazu islámských soudců.
Tito radikálové ovšem bojují s vizí "Velkého Somálska", do kterého chtějí začlenit také etnické Somálce žijící ve východní Etiopii, severovýchodní Keni a Džibutsku.
V červnu obsadili metropoli Mogadišo a pod kontrolou mají i důležité přístavy a letiště.
Prozatímní somálská vláda je uvězněna v provinčním městečku Baidoa. Etiopie jí vojensky pomáhá, aby byla "zachována suverenita státu". Hlavním důvodem jsou ale hrozící problémy se somálskou menšinou žijící na etiopské straně hranice.
Spory mezi Etiopií a Somálskem trvají
Etiopie a Somálsko jsou tradiční rivalové a svedly spolu za posledních 45 let dvě války o spornou společnou hranici.
Mezi roky 1992 až 1998 etiopští vojáci také několikrát zaútočili na členy milicí Al-Itihád Al-Islámí. Tato somálská militantní organizace údajně udržovala vztahy s Al-Káidou a USA ji vedou na seznamu organizací napojených na terorismus.
Na americkém seznamu hledaných teroristů je i její bývalý velitel a současný vůdce Svazu islámských soudců - šajch Hassan Dahir Aweys.
Do konfliktu mluví Eritrea
Podle Spojených států hraje v nynějším konfliktu v Somálsku aktivní roli též další stát - Eritrea. Když se v roce 1993 Eritrea od Etiopie nenásilně oddělila, bylo to na africké poměry nečekané. Problém nevyjasněných hranic, který vedl ke krvavé válce mezi oběma státy v letech 1998 až 2000, ale trvá dodnes.
Další bojovou "frontu" pak proti Etiopii vede údajně Eritrea právě tím, že dodává zbraně somálským islamistům, což dokládá i zpráva Rady bezpečnosti OSN.
Hladomor zabijí miliony
Nekonečné boje v Africkém rohu dělají z této oblasti jednu z nejchudších na světě. Statisíce lidí umírají následkem násilných střetů, další hladem.
Hladomor tady stále ohrožuje miliony lidí, přestože například Eritrea je jedním z největších světových příjemců mezinárodní pomoci.
Etiopie zase získala lví podíl z Evropské rozvojové pomoci pro subsaharskou Afriku a finanční dary ze zahraničí tvoří až třetinu jejího ročního rozpočtu.
