Clintonová naštvala Brity poznámkami o Falklandech

Roman Gazdík
3. 3. 2010 12:35
USA nabízejí zprostředkování jednání. Děkujeme, nechceme, zní z Londýna
Clintonová a Fernándezová chtěly obě převzít prezidentské žezlo po svých manželích. Argentince se to povedlo, bývalé newyorské senátorce ne.
Clintonová a Fernándezová chtěly obě převzít prezidentské žezlo po svých manželích. Argentince se to povedlo, bývalé newyorské senátorce ne. | Foto: Reuters

Buenos Aires/Londýn - Falklandy jsou britským zámořským územím. Argentina tvrdí, že patří jí. Londýn říká: ať rozhodnou sami Falklanďané. Ti do náruče Argentinců nechtějí.

Tak v kostce vypadá pozadí současného argentinsko-britského sporu o souostroví nacházející se 480 kilometrů od argentinského pobřeží.

Spojené státy se oficiálně drží v této dlouhodobé při stranou, reálně však stály vždy na straně Velké Británie.

Během Falklandské války roku 1982 například Reaganova administrativa přes výborné vztahy s tehdejší juntou v Buenos Aires poskytla Londýnu logistickou podporu a informace svých tajných služeb, bez nichž by bylo podle odborníků nebylo britské vítězství tak rychlé a rozhodné.

A Britové očekávají, že budou stát Američané - alespoň potichu - na jejich straně i v současné době, kdy se spor znovu rozhořel kvůli možné falklandské ropné bonanze. Británie je koneckonců tradičním americkým spojencem a její vojáci tvoří nejsilnější spojenecký kontingent v obou amerických válkách: Iráku i Afghánistánu.

Nabízíme jednání...

Úterní návštěva Hillary Clintonové v Buenos Aires však vzbudila v Londýně i na samotných Falklandech velké rozpaky. Clintonová totiž vyzvala Argentince i Brity, aby společně zasedli ke stolu a nabídla americké zprostředkování v této věci.

Foto: Aktuálně.cz

"Rádi bychom, aby si spolu Argentina a Spojené království sedly a vyřešily spory mezi sebou v mírumilovném a produktivním duchu. Velice chceme, aby spolu obě země jednaly. Nemůžeme ani jednu z nich nutit, myslíme si (ale), že se jedná o správný způsob, jak pokračovat, takže to budeme říkat veřejně," prohlásila Clintonová po boku usmívající se argentinské prezidentky Cristiny Fernándezové-Kirchnerové.

"Pokud můžeme nabídnout nějak svou pomoc, jsme připraveni tak učinit. Co chceme udělat, je ulehčit komunikaci mezi nimi navzájem," dodala Clintonová.

Její slova se však v Londýně setkala s odmítavým přijetím.

děkujeme, nechceme...

"Nemyslíme si, že je to nutné," komentoval nabídku na zprostředkování rozhovorů mluvčí britského premiéra. "Vítáme podporu ministryně zahraničí v záležitosti udržování diplomatických kanálů v chodu, ale tohle není potřeba."

Podle zveřejněných fotografií probíhalo setkání ve velmi přátelské atmosféře.
Podle zveřejněných fotografií probíhalo setkání ve velmi přátelské atmosféře. | Foto: Reuters

Krátce předtím podal britský ministr zahraničí David Miliband vládě zprávu o posledním vývoji událostí, kde zopakoval tradiční pozici Londýna. Ta hovoří o tom, že Falklandy jsou nepochybně britské a že o otázce případné změny suverenity musejí rozhodnout sami ostrované. Jakékoliv jednání o argentinském nároku na ostrovy Londýn bez konzultace s Falklanďany odmítá.

Ti v referendu v šedesátých letech hlasovali, že chtějí zůstat součástí Británie, a od té doby se nálada mezi přibližně 3000 obyvateli souostroví nezměnila.

"Po veškeré té podpoře, kterou jsme USA dali, to je nestydaté," citoval britský deník Times farmářku Hattie Kilmartinovou. "Nejde jim o lidi, kteří tady bydlí, a o to, co chtějí. Je to bláznivé, že vůbec přemýšlejí o tom, že by šli proti nám."

Do Argentiny? Tak jo...

Argentina se snaží prezentovat slova ministryně zahraničí USA jako své velké vítězství a podle argentinského velvyslance v USA Hectora Timermana Buenos Aires v otázce svého nároku na Falklandy "nikdy neobdrželo takovou podporu" od Spojených států jako během dvouhodinového setkání Clintonové s Fernándezovou.

V očích Britů a Falklanďanů Clintonové nepomohlo také to, že její prohlášení přišlo jen týden poté, co argentinské nároky na Falklandy a další britská zámořská území Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy podpořily hlavy států latinskoamerických zemí.

Analytici však upozorňují, že současná cesta Clintonové po Latinské Americe má především získat americké administrativě politické body v regionu, který od nástupu Baracka Obamy hodně očekával, ale je zklamán malou dávkou pozornosti, kterou mu prezident USA věnuje. Clintonová navštívila, nebo navštíví, Uruguay, Argentinu, Chile, Brazílii, Kostariku a Guatemalu.

Právě Argentina je zemí, se kterou má Washington z této šestice dlouhodobě nejproblematičtější vztahy. Ministryně zahraničí se původně měla dokonce s Fernándezovou setkat jen na deset minut na okraji své návštěvy v uruguayském Montevideu, po silném tlaku Argentinců však na poslední chvíli změnila plány a zamířila i do Buenos Aires.

Neudělat chybu

Podle specialistky na Latinskou Ameriku u Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) se však Clintonové zřejmě jen pokoušela najít diplomatické vyjádření, které by zdánlivě vyhovovalo všem.

Nejen Hugo Chávez a Daniel Ortega, ale vlády celé Latinské Ameriky považují Brity na Falklandech za pohrobka imperialismu
Nejen Hugo Chávez a Daniel Ortega, ale vlády celé Latinské Ameriky považují Brity na Falklandech za pohrobka imperialismu | Foto: Reuters

"Odpovídá to diplomatickému tónu. Očekává se, že Spojené státy něco řeknou," říká Naďa Závodníková. "Latinská Amerika stále silně vnímá otázku kolonialismu, a kdyby se Clintonová postavila na stranu Británie, určitě by se o tom začalo mluvit v tomto ohledu - že jde o zasahování USA do latinskoamerických záležitostí a tradiční americkou intervenční politiku, jak ji známe ze studené války."

V britských očích se však jednalo o diplomatické faux pas. Ať už jde o pravicová, či levicová média, v Británii se novináři shodnou, že Clintonová pochybila.

"Argentina dnes oslavila diplomatický puč ve svém pokusu o donucení Británie přijmout jednání o budoucnosti Fakland," napsal deník Times, který také s nevolí přijal, že se setkání političek odehrávalo na pozadí "úsměvů a smíchu".

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Tradiční novoroční oběd naplánovali Zeman s Babišem na 5. ledna

Na tradičním novoročním obědě se prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem sejdou v neděli 5. ledna. Ještě jednou se setkají do Vánoc. Ve středu spolu na pravidelné večeři ve středočeských Lánech probrali zahraniční politiku včetně prezidentova plánu jet na jaře do Moskvy na oslavy výročí konce druhé světové války.

"Pan prezident mne informoval, že chce navštěvovat kraje a že se chystá na oslavy v květnu do Moskvy, kde má být americký prezident a další prezidenti. Takže jsme nějak koordinovali zahraniční aktivity," uvedl Babiš po zhruba půldruhahodinové schůzce. S prezidentem hovořili také o aktuálních otázkách, jako jsou plány v jaderné energetice či schvalování rozpočtu na příští rok.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Na summitu NATO bude Česko zastupovat Zeman, chce navrhnout změny

Česko bude na summitu NATO v Londýně 3. a 4. prosince zastupovat pouze prezident Miloš Zeman. Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastní projednávání rozpočtu ve sněmovně, dohodli se na tom při pravidelné večeři na zámku v Lánech. Předseda vlády po jednání novinářům řekl, že na Severoatlantickou alianci má s prezidentem stejný názor, naznačil, že by se její pravidla měla po sedmdesáti letech změnit. Mluvit o tom chce na Evropské radě.

"Je to důležitá aliance, ale je potřeba aby si evropské členské státy víceméně řekly, že možná nastal čas celkově mluvit o té smlouvě, která byla podepsána před sedmdesáti lety," uvedl Babiš.

Zdroj: ČTK
Další zprávy