G4 "má všechny nezbytné znaky vykazující jeho vysokou adaptabilitu k přenosu na člověka", stojí ve studii, kterou napsali vědci z čínských univerzit a čínského střediska prevence proti nemocem.
V letech 2011 až 2018 provedli rozsáhlý výzkum, při němž se v deseti čínských provinciích odebíraly vzorky z nosní sliznice u 30 tisíc prasat na jatkách a veterinárních klinikách. Podařilo se izolovat 179 virů prasečí chřipky a většina z nich patřila k nové formě, jež u prasat převažuje od roku 2016. Týmy provedly laboratorní pokusy na fretkách, které se používají při výzkumu chřipky, protože se u nich vyskytují podobné symptomy jako u člověka - kašel, horečka a kýchání.
Zjistilo se, že viry ze skupiny G4 mají nejvyšší potenciál nákazy, replikují se v lidských buňkách a u fretek vyvolávají těžší symptomy než viry jiných kmenů. Dalším poznatkem je také to, že prodělání běžné sezonní chřipky před nákazou virem ze skupiny G4 nechrání.
Špatnou zprávou je, že se virem nakazilo relativně velké množství lidí pracujících s prasaty - krevní testy na protilátky ukázaly, že se nakazilo 10,4 procenta těchto lidí. V populaci obecně bylo nakažených 4,4 procenta. Studie prokázala, že se virus už na člověka přenesl, ale zatím není dokázáno, že se šíří z člověka na člověka, což je podmínka pro vznik pandemie.
Vědecká skupina naléhavě doporučuje sledovat stav lidí, kteří pracují s prasaty. James Wood z fakulty veterinární medicíny Cambridgeské univerzity výzkum označil za připomínku toho, že je člověk neustále vystaven zvířecím patogenům a že chovaná zvířata, s nimiž je člověk v kontaktu víc než s těmi divokými, mohou být významným zdrojem pandemického viru.
