Peking - Když někdejší čínský konzul ve Vídni Feng-Šan Ho v roce 1997 zemřel, vzal si s sebou do hrobu velké tajemství.
V letech 1938 až 1940, kdy působil jako generální konzul Číny v nacisty okupovaném Rakousku, vydal v rozporu s rozkazy nadřízených vízum tisícům Židů, čímž je zachránil před jistou smrtí.
Mlčky se tím zařadil mezi hrdiny období holocaustu, jakými byli Oscar Schindler nebo v Česku dobře známý, nedávno zesnulý Sir Nicholas Winton.
Padesátka zemí odmítla
Po konci války až do své smrti Feng-Šan Ho, přezdívaný čínský Schindler, o svých hrdinských činech mlčel. Nesvěřil se manželce, dětem ani nejbližším přátelům.
V případě Oscara Schindlera je počet zachráněných Židů dobře znám (v jedné ze svých továren jich zaměstnal 1 200), u Feng-Šan Hoa ale skutečné číslo zřejmě nikdo nezjistí.
"V současné době většina odborníků předpokládá, že zachránil více než pět tisíc lidských životů. A co je ještě důležitější, šlo pravděpodobně o prvního diplomata, který se aktivně zasadil o pomoc židovským uprchlíkům," řekl CNN expert na židovská studia Sü Sin z Univerzity v Nan-ťingu.
Zatímco diplomatická reprezentace většiny zemí Židům nepomáhala, aby nezhoršovala vztahy s Třetí říší, čínský konzul během prvních dvou let využíval veškerých svých možností, aby obyvatelstvu židovského původu pomáhal.
Poté, co nacisté zabavili budovu, kde sídlila čínská ambasáda s tím, že ji vlastní Žid, "čínský Schindler" za vlastní peníze pronajal nové prostory a víza vydával dál. "Byl to opravdový charakter. Zásadový a přímočarý," líčí Manli Ho, dcera čínského diplomata, který ve Vídni působil po válce a příběh Feng-Šan Hoa se 10 let snažil zrekonstruovat.
"Přineste mi vaše pasy"
Jedním z těch, kterým čínský konzul zachránil život, byl tehdy sedmnáctiletý Eric Goldstaub.
Poté, co nacisté obsadili Rakousko, obcházel s žádostí o vízum jednu ambasádu za druhou. Padesátkrát byl odmítnut.
Vstřícného gesta se dočkal až na jedenapadesátý pokus, kdy už ani nedoufal, že by mu někdo skutečně pomohl.
"Jaké to pro mě bylo překvapení. Příjemná recepce, přátelský úsměv a sdělení 'přineste mi vaše pasy a dáme vám víza do naší země'," vzpomíná Goldstaub ve svých memoárech.
Šanghaj, kam zachránění Židé mířili, se i přes japonskou okupaci stala jakousi Noemovou archou. Byť byly podmínky v tamních židovských ghettech tvrdé, pořád se tam lidem žilo nesrovnatelně lépe než v evropských ghettech, později pak koncentračních a vyhlazovacích táborech.
Příběh čínského zachránce vyšel najevo až po jeho smrti. Dcera psala nekrolog a zmínila v něm jedinou historku, kterou jí otec z působení na konzulátu ve válečných letech vyprávěl: Kterak se postavil před hlavně agentů gestapa, kteří mířili na jeho židovské přátele.
Nekrolog zaujal kurátora výstavy o diplomatech, kteří za války pomáhali Židům, a začal se případem Feng-Šan Hoa důkladně zabývat.
