Čínské námořnictvo dostalo úkol připravit se na válku

Václav Viták
7. 12. 2011 15:00
Podle analytiků jde o vzkaz USA, a to ve stejnou dobu, kdy probíhají rozhovory obou zemí
Náměstkyně amerického ministra obrany Michele Flournyová na jednání v Pekingu
Náměstkyně amerického ministra obrany Michele Flournyová na jednání v Pekingu | Foto: Reuters

Peking - Čínské námořnictvo by mělo podle prezidenta Chu Ťin-tchaa urychlit budování svých sil a připravit se na válku.

Chu řekl v úterý v Pekingu na shromáždění důstojníků, že námořnictvo "by mělo urychlit svou transformaci i modernizaci a připravovat se rozsáhle na válku, aby více přispělo k uchování národní bezpečnosti".

Analytici považují prohlášení za neobvykle nevybíravé a jsou toho názoru, že je určeno Spojeným státům a těm asijským zemím, s nimiž se Čína pře o suverenitu nad Jihočínským mořem.

Prezident pronesl výrok jen den před zahájením každoročních čínsko-amerických rozhovorů o vojenských otázkách. Pentagon zaujal k jeho prohlášení neutrální postoj.

Ústy svého mluvčího admirála Johna Kirbyho sdělil, že USA "určitě nebudou žádné zemi závidět možnost rozvíjet námořní síly".

Jednání se konají

Kirby rovněž řekl, že "nikdo neusiluje o zrušení (čínsko-amerických) jednání" a ta skutečně ve středu také začala. Vede je zástupce velitele čínského generálního štábu Ma Siao-tchien s náměstkyní amerického ministra obrany Michele Flournoyovou.

"Skutečnost, že se rozhovory konají podle plánu, ukazuje, že obě země to myslí upřímně s pokračováním ve výměně vojenských informací," citovala generála Ma Siao-tchiena agentura Nová Čína.

Čína a USA mají ve vojenské oblasti značné neshody. Jedná se především o Tchaj-wan, kterému Washington prodává moderní zbraně.

Když Američané prodali ostrovu v září další moderní vojenskou techniku, hrozila Čína, že každoroční jednání o vojenských otázkách zruší.

Peking rovněž stále více znepokojuje snaha Washingtonu výrazněji zasahovat do otázky Jihočínského moře, které Čína považuje za své výhradní teritoriální vody.

Filipíny, Vietnam a další země v oblasti však s nárokem rozhodně nesouhlasí.

Pakt mezi Indií, USA a Austrálií?

Stále asertivnější postoj Pekingu a prudké tempo, s jakým buduje své námořní síly, vedly Austrálii a USA k posílení vojenské spolupráce.

Spojené státy budou mít na základě dohody s Austrálií neoficiální vojenskou základnu v Darwinu, odkud budou moci rychle zasáhnout v celé oblasti jižní Asie.

První čínská letadlová loď v přístavu Ta-lien
První čínská letadlová loď v přístavu Ta-lien | Foto: Reuters

Peking varoval, že opatření může vést ke ztrátě důvěry a rozpoutání nové studené války. Činu také velmi znepokojuje možnost vytvoření obranného paktu mezi Indií, Austrálií a Spojenými státy.

Dillí i Canberra ale možnost vzniku takové aliance popřely.

Podle agentury Nová Čína je hlavním tématem současných rozhovorů Tchaj-wan. Peking se snaží přesvědčit Washington, aby neprodával ostrovu zbraně, protože "tím brání jeho sjednocení s pevninskou Čínou".

USA však namítají, že musejí pomáhat Tchaj-wanu bránit se, protože to nakazují americké zákony.

 

Právě se děje

Další zprávy