Rozšíření protišpionážního zákona schválil čínský parlament minulou středu. Aktualizace se zaměřuje na kyberbezpečnost, rozšiřuje definici toho, co lze pokládat za státní tajemství, a posiluje pravomoci bezpečnostních složek. Pozornost legislativa vzbudila především proto, co může znamenat pro zahraniční firmy či jednotlivé podnikatele.
Novela velmi nekonkrétně uvádí, že bezpečnostní složky mohou prohledat jakoukoliv osobu, u které si nejsou jisté její identitou nebo pokud je podezřelá ze špionážní aktivity. To samé se vztahuje i na její majetek, elektroniku nebo firmy s ní spojené, píše britský deník The Guardian. Do definice tak mohou být zahrnuti i cizinci a jejich podniky operující v asijské velmoci.
"Nejistota je obrovská," popisuje pocity mezi evropskými byznysmeny pro americkou stanici NBC News ředitel Obchodní komory Evropské unie v Číně Jorg Wuttke. S podobným vyjádřením přišla i americká obchodní komora, podle které "dramaticky narostla nejistota a rizika podnikání v Číně," cituje z jejího prohlášení politický server Politico.
Komunistické úřady mohou cizincům nově omezit také volný pohyb, především vycestování ze země, jak se to stalo i singapurskému šéfovi zmiňované firmy Mintz Group. Zákaz, který Peking dlouhodobě uplatňuje na dlužníky, ale také lidskoprávní aktivisty, právníky a etnické menšiny, se díky aktualizaci bude vztahovat na "kohokoliv", kdo je předmětem vyšetřování nebo "poškodí národní bezpečnost a národní zájmy", píše NBC News. I v tomto případě konkrétnější definice chybí.
"Cizinci budou zcela jistě zatčeni," říká japonskému deníku Nikkei Asia profesor moderních čínských studií Ičoro Korogi. "Jediná věc, kterou podniky mohou udělat, je říct svým zaměstnancům, aby kdykoliv je to možné, nebrali s sebou počítače a telefony a aby se vyhnuli klábosení o čínské politice," domnívá se.
Údaje o majetku politiků mizí z čínského internetu
Nový protišpionážní zákon se dotkne cizinců i nepřímo - omezuje totiž přístup k vládním datům zveřejňovaným na internetu. Ta čínský režim začal publikovat krátce po začátku milénia, kdy se snažil zlepšit reputaci úředníků a omezit korupci. Od té doby se ale změnilo nejužší vedení komunistické strany a média a organizace díky takto zveřejněným informacím například odhalily, jaké praktiky komunistická vláda provádí v provincii Sin-ťiang nebo údaje o majetku generálního tajemníka strany Si Ťin-pchinga i dalších vrcholných politiků, vysvětluje americký časopis Foreign Policy.
Zahraniční firmy úřady odstraní také z klíčových databází čínského finančního trhu, díky nimž bylo podnikání v zemi transparentnější. Cizinci přijdou také o veškerý přístup ke zveřejněným akademickým textům. "Mnoho informací je jednoduše pryč," shrnuje Foreign Policy.
Ekonomický růst na druhém místě
Zpřísnění zákona přichází v době, kdy se Čína, jejíž ekonomika po třech koronavirových letech zpomalila, snaží přilákat nové investory. Současný krok se však přitom s touto snahou vylučuje, hodnotí Foreign Policy. Důvodem je podle něj rozpor mezi tím, co chtějí lokální vlády topící se v dluzích a postrádající hotovost a k čemu směřují bezpečnostní složky řídící se autoritářskými myšlenkami prezidenta Si Ťin-pchinga. "Bezpečnostní složky nemají žádný důvod k tomu, aby je zajímal ekonomický růst. A lokální vlády nad nimi nemají žádnou kontrolu," uvádí.
"Potenciální návštěvníci Číny se oprávněně ptají, o jaký politicko-právní systém, kterému budou jednou v Číně čelit, se jedná. Tyto aktualizace zákona obavy jenom zesilují," dodává profesorka Lewisová.
