Peking - Raketa Dlouhý pochod vynáší na oběžnou dráhu první čínskou vesmírnou laboratoř. Odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan v provincii Kan-su na severozápadě Číny podle plánu v 15:16 SELČ. Startu byl přítomen i čínský premiér Wen Ťia-pao.
Deset a půl metru dlouhý, osm a půl tuny vážící modul, který má název Tchien-kung 1 (Nebeský palác 1), je bez lidské posádky. Zemi bude obíhat po téměř kruhové orbitě ve výšce pouhých 350 kilometrů.
Podle čínských médií bylo na nejmodernější raketě Dlouhý pochod-2FT1 provedeno na 170 zdokonalení, aby se neopakovala situace ze srpna, kdy nosič Dlouhý pochod-2C nedokázal dopravit úspěšně do vesmíru experimentální satelit.
Mluvčí čínské vesmírné agentury nicméně ve středu zdůraznila, že z téměř 130 startů čínských vesmírných raket jich bylo 94,4 procenta úspěšných.
Modul Nebeský palác může pojmout tři kosmonauty a bude se moci na oběžné dráze spojit na každém svém konci s další laboratoří.
Jeho plánovaná životnost je dva roky a čínským inženýrům poslouží k experimentům se spojováním modulů bez lidské posádky ve vesmíru. Má se na orbitě postupně spojit s moduly Šen-čou 8, 9 a 10, které budou dopraveny do vesmíru později.
Šen-čou 8 odstartuje zřejmě již za několik týdnů, pravděpodobně na začátku listopadu. Dva dny poté, co dosáhne své oběžné dráhy, by se mělo uskutečnit první spojení s laboratoří Nebeský palác.
Čína jede po vlastní koleji
Šen-čou 8 se poté vrátí na Zemi a Nebeský palác bude čekat na další zkušební spojení, tentokrát s moduly Šen-čou 9 a 10, k nimž by mělo dojít v roce 2012.
Ve vesmírné laboratoři Šen-čou 10 už bude i astronaut, který provede manuální spojení s modulem Nebeský palác 1. Čína chce pak do roku 2016 vyslat do vesmíru i Nebeský palác 2 a 3.
Podle čínské serveru Global Times se budou na těchto dvou laboratořích kromě spojování s dalšími moduly také testovat technologie pro recyklaci kyslíku a vody, které jsou nutné pro pobyt ve vesmíru.
Konečným cílem Pekingu je postavit do roku 2020 ve vesmíru stanici. Zhruba v tomto období bude končit životnost Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) provozované USA, Evropou a dalšími zeměmi.
Pokud by Čína realizovala tento cíl, stane se její stanice zřejmě jedinou velkou vesmírnou laboratoří, která bude po roce 2020 v provozu.
Evropa pro, USA proti
Plánovaná čínská stanice má vážit asi 60 tun, což je ve srovnání s čtyřsettunovým kolosem, kterým je ISS, velmi málo. Pokud však Peking svůj cíl realizuje, bude to přesto velký úspěch.
Vyslání Nebeského paláce 1 na oběžnou dráhu je druhým krokem v čínské "tříkrokové strategii". Prvním byl vývoj modulu Šen-čou, v kterém už bylo vyneseno do kosmu od roku 2003 celkem šest čínských astronautů.
Druhý krok - vývoj technologií pro pohyb astronautů ve volném vesmíru a spojování modulů na oběžné dráze - začíná vypuštěním Nebeského paláce 1.
Tím třetím a závěrečným bude pak vybudování vesmírné stanice. Evropa se snažila dosáhnout toho, aby se Čína místo vlastního kosmického programu zapojila do provozování ISS.
Argumentovala mimo jiné tím, že vysoké náklady na tento projekt by se díky tomu rozdělily mezi více států. Spory mezi Washingtonem a Pekingem však takovéto řešení znemožnily.
Čína navíc usiluje o zvýšení své mezinárodní prestiže v oblasti kosmonautiky a cestu k tomu spatřuje ve výstavbě vlastní stanice.
