Rusko svírá v rukou mocnou zbraň. Pokud bude ropovod do Číny opravdu dostavěn, čekají miliardovou Čínu světlé zítřky, v opačném případě jen chaos a opět se horšící vztahy se severním sousedem.
"Po pravdě, s Ruskem jsme v kontaktu už řadu let, ale pořád si nerozumíme," zhodnotil vztahy sousedních zemí čínský viceministr Národní komise pro rozvoj a reformu Čang Kuo-pao.
Dvoudenní oficiální návštěva ruského prezidenta v Pekingu se tak bude točit především kolem energií.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Chu Ťin-tchao se však budou snažit navázat také pevnější obchodní a vojenské vztahy.
Na mezinárodní scéně je momentálně spojuje téměř totožný pohled na íránský jaderný program a společná snaha zabránit západním zemím v Radě bezpečnosti OSN v zavedení sankcí proti Teheránu.
Dlouholetá rivalita mezi oběma státy se tak pomalu mění v moderní pragmatismus.
Moskva slibuje stavbu ropovodu roky
Zatímco na poslední návštěvu v listopadu 2004 Putin přijel, aby stavbu ropovodu a plynovodu přes Sibiř do Číny odmítl, tentokrát se podobný krok nepředpokládá. Stavba ropovodu však nadále vázne.
"Jednou Rusko vzkazuje, dosáhli jsme rozhodnutí. Po druhé zase, žádného rozhodnutí dosaženo nebylo. Do dnešního dne jsme žádnou konkrétní informaci nezískali, a to je politováníhodné," připomenul celou situaci kolem stavby plánovaného ropovodu Čang Kuo-pao.
Ruský prezident Vladimir Putin však před nedávnem potvrdil, že nový ropovod ze Sibiře do Číny opravdu povede. Podle ruského ministra paliv a energetiky Viktora Christěnka ale návštěva prezidenta Putina v Číně žádný krok směrem k výstavbě ropovodu nepřinese.
"Ropovod hodláme postavit, ale nejdříve musíme vypracovat potřebou studii," prohlásil Christěnko.
"Povedeme jej k tichomořskému pobřeží, abychom poskytli energetické zdroje asijsko-tichomořskému regionu včetně Japonska," prohlásil Putin.
Ruská státní společnost Transněft již se stavbou začala. Ropovod dlouhý 4130 kilometrů by měl ročně přepravit k tichomořskému pobřeží až 80 milionů tun ropy.
V první fázi, jejíž dokončení je plánováno na rok 2008, skončí ropovod ve Skovorodinu, nedaleko hranice s Čínou. Ohledně druhé etapy zatím žádné datum stanoveno nebylo. Ropovod by měl však kromě Číny vést do přístavního města Nachodka.
Experti zvrat neočekávají
Stavba plynovodu je spíše fikcí. "Ačkoliv jsme slyšeli spoustu slibů týkajících se exportu ruského plynu do Číny, realita je jiná," říká Čang.
Během dnešního dne došlo k podepsání dohody mezí Čínským národním petrolejovým konsorciem a ruským Gazpromem ohledně plánované výstavby plynovodu. Součástí dohody bohužel není ani cena, ani termín dokončení.
"Možná to něco znamená, ale předběžné dohody bylo dosaženo již v roce 2000, a stavět se ještě nezačalo," prohlásil ruský expert na vztahy obou zemí Alexander Lukin.
Podle Kchang Wua z havajského Centra pro vztahy mezi Východem a Západem "Čína nemá způsob, jak Rusko ke stavbě ropovodu a plynovodu donutit. Nejlepším řešením by bylo obejít se bez nich".
"Čína svým chováním jasně ukazuje, že se bez ruské ropy a plynu neobejde, což je samozřejmě špatný krok," dodává.
Kvetoucí čínská ekonomika přináší větší spotřebu energie, kterou momentálně Čína z osmdesáti procent získává spalováním uhlí. Teprve zbylých dvacet procent tvoří ropa a zemní plyn.
