Washington/Peking – Americký torpédoborec se projel kolem ostrova, na kterém čínští vojáci stavějí letiště pro bombardéry.
Dějištěm dramatické událostí jsou útesy na Spratlyho ostrovech, které si Čína nárokuje pro sebe, ale okolní svět – především Spojené státy, Filipíny a Vietnam – je proti.
Američané svůj nesouhlas demonstrovali výletem torpédoborce USS Lassen, vybaveného řízenými střelami. Čínské ministerstvo zahraničí velmi rychle protestovalo a oznámilo, že dvě čínské válečné lodě vyslaly americkému námořnictvu v Jihočínském moři varování. A že armáda přijme rozhodná opatření na obranu čínských zájmů.
Americký velvyslanec v Pekingu byl předvolán na ministerstvo zahraničí, kde mu byl v souladu s diplomatickými zvyklostmi "tlumočen protest."
Pentagon uvedl, že nejde o jednorázovou akci. Další budou následovat. USS Lassen vplula do pásma dvanácti námořních mil od útesů, kde jsou Číňané. Mezinárodní konvence právě tuto vzdálenost od pobřeží jednotlivých zemí považuje za nedotknutelnou.
Američané ovšem v tomto případě souostroví nepovažují za čínské území a zónu dvanácti mil za čínské teritoriální vody. USS Lassen brázdí vody Tichého oceánu od roku 2005, kotví v japonském přístavu Jokosuka nedaleko Tokia.
Agentura Reuters předpovídá, že čínské námořnictvo samozřejmě nebude po amerických plavidlech střílet, ale může se je pokusit zablokovat.
Podobná situace se odehrála před třemi roky, kdy proti sobě stály čínské a filipínské lodi u ostrovů poté, co Filipínci zastavili čínský rybářský člun a zajali posádku.
Filipíny a Vietnam nejvíce protestují proti čínským nárokům. Oblast je důležitou námořní dopravní tepnou – za rok tudy propluje zboží odhadem za pět bilionů dolarů.
Ale hlavně: pod mořským dnem se pravděpodobně nacházejí velká naleziště ropy a zemního plynu.
Nový konflikt zpochybňuje názory některých diplomatů a politologů, kteří tvrdí, že v posledních měsících Čína mění zahraničněpolitickou orientaci. Od Ruska k Západu.
Nepodpořila ruskou anexi Krymu ani intervenci v Sýrii a posiluje ekonomické vazby s Evropou a USA. Posledním příkladem jsou obchody v hodnotě čtyřiceti miliard britských liber, které podepsal minulý týden během své návštěvy Velké Británie čínský prezident Si Ťin-pching.
Incident ale vrací americko-čínské vztahy do tradičního stádia "konfrontace za pokračující hospodářské spolupráce".
Minulý měsíc prezident na návštěvě Washingtonu ke sporu o Spratlyho ostrovy poznamenal, že Pekingu nejde o jejich militarizaci. Satelitní záběry ale podle Američanů dokazují, že od loňského roku Číňané na třech útesech budují přistávací plochy, využitelné i pro vojenská letadla.
"Vysláním torpédoborce namísto menšího plavidla vyslaly Spojené státy jasný signál. Navíc uvádějí, že to je jen začátek. Číňané budou muset zvážit, jak odpovědí," uvedl pro Reuters Ian Storey z Institutu pro studia Jihovýchodní Asie v Singapuru.
