Přesto se tento týden Tchaj-wan marně snažil získat status pozorovatele na jednání Světové zdravotnické organizace (WHO). Čínský zástupce žádost vetoval s odůvodněním, že Tchaj-wan je součástí Číny.
Čínská vláda těžce nese, že pandemie zlepšila image Tchaj-wanu ve světě a ostrov z ní vychází jako samostatná země postupující jinak než pevnina. Tato nervozita a hněv se projevuje zvýšením napětí.
V srpnu chystá Čínská lidová armáda blízko Tchaj-wanu námořní manévry a v plánu je také nácvik vylodění na Prataských ostrovech v Jihočínském moři (souostroví kontroluje tchajwanská vláda).
Zároveň Peking ostře protestuje proti tomu, že Spojené státy prodávají ostrovu moderní torpéda a že Francie chce Tchaj-wanu dodat protiletadlové rakety. Půjde o první francouzskou zásilku zbraní Tchaj-wanu po osmadvaceti letech, což vyvolalo diplomatickou přestřelku mezi Paříží a Pekingem. Francouzské ministerstvo zahraničí čínský protest proti dodávce odmítlo s tím, že Čína by se raději měla věnovat boji s nemocí covid-19.
Fungování jako v Hongkongu
V pátek v Pekingu začalo výroční zasedání čínského parlamentu a velkým tématem je tu kromě pandemie i Tchaj-wan. Čínský premiér Li Kche-čchiang ve svém projevu učinil zdánlivě nenápadnou, ale podstatnou změnu oproti zvyklostem. Ze zmínky o připojení ostrova k pevnině vypustil tradiční slovo "mírové".
"Podpoříme je, aby se k nám připojili, prosazujeme čínské sjednocení," uvedl premiér v úvodu zasedání parlamentu. Obvyklá formulace přitom zní "mírové sjednocení".
Peking nabízí Tchaj-wanu stejný model jako Hongkongu: jedna země, dva systémy. Čili že ostrovu bude vládnout guvernér, s jehož jmenováním ale musí souhlasit Čína. Tchajwanci to odmítají.
"Chci znovu zdůraznit a zopakovat slova mír, rovnost, demokracie a dialog. Nepřijímáme model jedna země, dva systémy, který by degradoval Tchaj-wan a zrušil by nynější status quo. Za tím si stojíme," řekla už ve středu během své inaugurace tchajwanská prezidentka.
Deník Financial Times však s odvoláním na své zdroje v Číně a na Tchaj-wanu napsal, že ve vedení Čínské lidové armády a mezi čínskými politiky se nyní vede diskuse o tom, zda s covidem-19 nenastala vhodná chvíle pokusit se připojit ostrov k pevnině silou.
"Jeden z námořních důstojníků napsal na zpravodajském čínském webu komentář, že nastal čas k vojenské akci proti Tchaj-wanu. Později článek z webu zmizel, ale diskuse pokračuje," napsal britský list.
Napjaté vztahy i po sedmdesáti letech
Tchaj-wan je de facto nezávislým státem od roku 1948, kdy se na ostrov přesunuli stoupenci a vojáci strany Kuomintang, která na pevnině prohrála občanskou válku s komunisty. Bývalý čínský komunistický vůdce Mao Ce-tung vyhrožoval invazí, ale nikdy k ní nedošlo.
Čínský režim odmítá jakýkoliv náznak nezávislosti ostrova, a ačkoliv občanská válka v Číně skončila před více než sedmdesáti lety, otázka kontroly Tchaj-wanu je pro vládu v Pekingu stále citlivá.
Přesto se prezident Si Ťin-pching v roce 2015 sešel v Singapuru na historické schůzce s tchajwanským prezidentem Ma Jing-ťiouem. Oba muži se ve snaze vyhnout se diplomatickému karambolu oslovovali jen "pane", schůzka jinak nevedla k žádnému průlomu.
Předseda Senátu Vystrčil: Moje cesta na Tchaj-wan je čím dál reálnější
