Čína bojuje s pouští. Buduje Velkou zelenou zeď

Nick Mulvenney (Reuters)
2. 7. 2007 7:50
Vesnice ustoupily bariéře z vysazených stromů
Foto: Reuters

Tuo-lun (Čína) - Teng Pao-kuej byl pastevcem v čínské vesnici, kde jeho rodina žila po tři generace. Staral se o pole a stáda až do chvíle, kdy písečné duny pohltily jeho domov.

Desertifikaci - volně přeloženo jako šíření pouště -, která vyhnala Tenga z domova, padla za oběť mnohem větší místa, než malé zemědělské vesnice. Je totiž původcem častých prachových bouří, které způsobují potíže i v ulicích samotného Pekingu.

Bariéra o délce 700 kilometrů

Před sedmi lety, kdy se poušť šířila rychlostí tři kilometry za rok, se čínská vláda uchýlila k megalomanskému řešení situace: začala se budovat takzvaná Velká zelená zeď.

Sedmisetkilometrová stromová bariéra se potáhne napříč provinciemi Vnitřní Mongolsko, Che-pej a Šan-si, a to už v roce 2010.

Celá Tengova vesnice čítající 478 obyvatel byla vládou přesídlena, aby udělala místo zelené bariéře. Ta, jak Peking doufá, zastaví pouště v jejich rozpínání.

Foto: Reuters

Nový impuls: olympiáda

"V našich srdcích je neochota ke stěhování. Jsme plní nostalgie. Není lehké toto místo opustit. Narodil jsem se tu a žil celý život," stěžuje si padesátiletý farmář.

"Ale život zde se stále zhoršoval. Vláda se tu objevovala znovu a znovu, každý půlrok nás přícházeli přesvědčovat," řekl reportérům na výletě pro zahraniční média, který organizovala čínská vláda.

Desertifikace ale není pouze čínský problém. Hustý žlutý prach a písečné bouře se objevují také v Jižní Koreji, Japonsku a dokonce i v USA a Kanadě.

  • O kácení lesů v Evropě čtěte ZDE

Konání olympijských her v Pekingu v roce 2008 dalo projektu čínské "zelené bariéry" nový impuls. Jeho úkolem bude ochránit metropoli před pouští v srpnu, měsíci olympiády.

Foto: Reuters

Farmáři odešli. Za lepším

V roce 2000 byla Tengova vesnice srovnána se zemí a její obyvatelé přestěhování o 20 kilometrů jižněji, do vesnice Fu Čchü-čchüan. Dostali nové domy, studny, toalety, zhruba půl akru půdy a stodolu k uskladnění své úrody.

Teng, který žije spolu s manželkou, dcerou, synem a snachou, tvrdí, že jejich roční společný příjem byl okolo deseti tisíc jüanů, což je několikanásobně víc než v nejhorších letech na konci minulého desetiletí. Udrželi si dokonce vlastnictví šesti akrů půdy v okolí jejich staré vesnice, kde nyní roste zelená bariéra.

Podle Tenga je nejdůležitější doprava. Ta je teď mnohem jednodušší, protože už není omezována všudypřítomným pískem. Jeho vnoučata můžou navštěvovat školu a dostupnější je i lékařská péče.

Foto: Reuters

Tráva místo pšenice

Fu Čchü-čchüan leží 350 kilometrů severně od Pekingu, v provincii Tuo-lun. Do roku 2000 bylo díky suchu, větrné erozi a odlesňování zasaženo téměř devadesát procent Tuo-lunu desertifikací.

Od té doby bylo vysazeno neuvěřitelných 2,63 miliónu stromů. farmáři byli donuceni pěstovat trávu namísto pšenice a pastevectví bylo v nejpostiženějších oblastech zcela zakázáno.

Čínská antidesertifikační kampaň se neobešla bez sporů a debat. Exilová opoziční uskupení nařkla čínskou vládu z toho, že pod záminkou ochrany životního prostředí hledá cestu, jak upevnit postavení čínské kultury a vlivu v provinciích s mongolskou majoritou.

"Vystěhovávání etnických Mongolů vede k dokončení čínské snahy o naprostou eliminaci Mongolů a jejich kultury v regionu." uvádí Centrum pro lidská práva Mongolů na svých webových stránkách.

Naděje obyvatel severní Číny, barikáda mladých stromů.
Naděje obyvatel severní Číny, barikáda mladých stromů. | Foto: Reuters

Oficiálně Tuo-lun dbá na to, aby lidé jako Teng - celkem jich je asi 8300 - byli finančně oškodněni za problémy spojené s jejich stěhováním.

"Před vystěhováním byl roční průměrný příjem zdejších farmářů méně než 700 jüanů (asi 92 dolarů), dnes jejich výdělky dosahují 2600 jüanů za rok," říká Čou Feng, čelní představitel oblasti.

"Tady to začalo"

Na kopcích sousedního kraje Tchaj Pchu-s' ukazuje místostarosta Čang Pao-wen na zelenou linii borovic, kroutící se napříč travnatými kopci. "Poušť Chun Šan-tak je více než pět kilometrů odsud. V roce 2000 byla poušť tady. Tady premiér odstartoval antidesertifikační kampaň," vysvětluje .

Dřevozpracující průmysl v Číně
Dřevozpracující průmysl v Číně | Foto: Reuters

V jiných částech jeho kraje už dobrá půda dala vyrůst meruňkám. Nejrozšířenější jsou tu však topoly.

Krajina teď ročně absorbuje až 385 milimetrů srážek. "Stromům, které jsme zasadili, se v těchto podmínkách neobyčejně daří. Ještě jsme se nesetkali s tím, že by naše topoly usychaly. Je tu zcela jiná situace než v poušti Gobi, kde bez zavlažování stromy nelze pěstovat," dodává Čang.

Bitva však podle něj ještě zdaleka není dobojována. První kroky k zastavení pouště však byly úspěšné.

 

Právě se děje

Další zprávy