Podobně se vyjádřil také jeho polský protějšek, ministr Michal Kurtyka. "Musíme najít způsob, jak sladit zájmy české a polské strany," prohlásil během tiskové konference. Ta se konala při příležitosti zahájení jednání o mezivládní dohodě, která by měla určit podmínky, za kterých by byla Česká republika ochotna stáhnout žalobu na Polsko podanou k Soudnímu dvoru EU.
Brabec připomněl i význam těžby v dole pro energetickou bezpečnost a pracovní příležitosti obyvatel regionu, kde se Turów nachází. Na uhlí z dolu je závislá stejnojmenná elektrárna, která je důležitým zdrojem elektrické energie v Polsku. Těžit by se tam mělo podle polských plánů až do roku 2044, kdy by se důl měl rozšířit do bezprostřední blízkosti obcí na české straně hranice.
Na druhou stranu ale podle Brabce Česko žádá Polsko, aby vzalo v úvahu to, že pokračující těžba má negativní dopady na životní prostředí v tuzemsku. "Logicky jako vláda České republiky hájíme zájmy českých občanů," uvedl ministr.
Návrh mezinárodní dohody, o kterém budou zástupci obou zemí ve čtvrtek a pátek jednat, je lepší řešení také podle libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj). "Jsem rád, že i polská strana vnímá naše obavy," prohlásil během společného vystoupení před novináři.
Těžba v Turówu totiž podle českých úřadů ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje. Místní se obávají také zvýšení hluku a prašnosti, popřípadě otřesů a poklesu podloží. Soud EU v květnu na žádost České republiky nařídil Polsku, aby okamžitě přerušilo veškeré práce v dole nedaleko českých hranic.
Vznikající dohoda by měla podle Brabcova dřívějšího vyjádření obsahovat mimo jiné povinnost uhrazení výdajů na vybudování nových a posílení stávajících zdrojů pitné vody v oblastech Frýdlantska a Hrádecka či na posílení vodního zdroje Uhelná, na což je Česko připraveno žádat 40 až 50 milionů eur (1,02 až 1,27 miliardy korun). Ministr se během čtvrteční tiskové konference ohradil proti tomu, tuto sumu považovat za "výpalné".
Kromě konkrétní částky jde i o zajištění funkčnosti těsnicí stěny, která by měla zabránit dalšímu odtoku vody z českého území, nebo o stavbu zemního valu, který by měl minimalizovat dopady z hlediska zvýšené prašnosti a hluku, zmínil.
Polsko podle českého návrhu bude muset rovněž poskytovat veškeré dostupné informace o dopadech těžby. Součástí dohody by měla být také možnost, aby Polsko vpouštělo české odborníky k pravidelným kontrolám situace, řekl minulý týden vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU a náměstek ministra zahraničí Martin Smolek.
Vyjednávání mohou podle českého ministra životního prostředí pokračovat i v dalších dnech, výsledný text bilaterální dohody by pak měla schvalovat vláda.
Těžba by měla být nejdřív přerušena
Postup českých úřadů dlouhodobě kritizují zástupci advokátní kanceláře Frank Bold i Sousedský spolek Uhelná, který sdružuje obyvatele na české straně hranice nedaleko dolu. "Nelegální těžba musí být přerušena, dokud Polsko nepřijde s variantou prodloužení těžby a opatření, u nichž prokážou, že negativním dopadům na české území skutečně zamezí. To jsme ale na tiskové konferenci neslyšeli. V tento okamžik se rypadla stále přibližují a z českého území odtéká stále více vody," míní Petra Urbanová z Frank Bold.
Nesouhlasí ani s návrhem Varšavy uzavřít zmíněnou bilaterální dohodu bez evropských institucí. "Jsou to právě ony, kdo se za Českou republiku postavil a donutil Polsko přijít k jednacímu stolu. Evropská komise proto musí být součástí jednání a Soudní dvůr EU nad dohodou dohlížet," dodává Urbanová.
