Hrozili jejím dětem, muže má ve vězení. Cichanouská burcuje Evropu proti Lukašenkovi

Martin Novák Martin Novák
8. 6. 2021 5:30
Vůdkyni běloruské opozice čekají v úterý schůzky s českým prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem. Snaží se tak mimo jiné stupňovat mezinárodní tlak na běloruského diktátora Alexandra Lukašenka. Svjatlana Cichanouská už navštívila například Francii, Finsko, Rakousko, Německo, Slovensko či Polsko.
Svjatlana Cichanouská drží na mítinku ve Vilniusu fotografii svého manžela.
Svjatlana Cichanouská drží na mítinku ve Vilniusu fotografii svého manžela. | Foto: Reuters

Od loňského léta je de facto běloruskou prezidentkou v exilu. Volby v srpnu nejspíše vyhrála, režim Alexandra Lukašenka ale výsledky zfalšoval ve svůj prospěch.

Politická kariéra osmatřicetileté překladatelky a tlumočnice z angličtiny ale začala o několik měsíců dříve. Loni 29. května policie zatkla jejího manžela Sjarheje Cichanouského, který sám chtěl kandidovat v prezidentských volbách. Jeho žena se pak rozhodla k překvapivému kroku: když nemůže on, bude kandidovat ona.

Řekla, že chce touto cestou dosáhnout propuštění svého muže, propuštění všech politických vězňů a nastolení demokracie. Od začátku tvrdila, že pokud vyhraje, vypíše za rok nové demokratické prezidentské volby, ve kterých už kandidovat nebude.

Osud tomu chtěl jinak. Po oznámení výsledků voleb, které byly podle opozice a několika zemí zmanipulované, jela do běloruské centrální volební komise podat stížnost. Přijala ji šéfka komise Lidija Jermošinová, známá stoupenkyně Lukašenka. Spolu s nimi tam byli i pracovníci běloruské KGB.

Co se tu noc stalo, Cichanouská zatím podrobně neřekla. Donutili ji ale nahrát na video proslov, ve kterém vyzvala k respektování výsledků voleb a požádala lidi, aby neprotestovali v ulicích. Pak ji tajná služba vyvezla automobilem na hranici s Litvou.

Tlak na Lukašenka

Cichanouské vyhrožovali, že půjde do vězení. Že jí budou odebrány její děti a skončí v dětském domově. Takové telefonáty a vzkazy dostávala už od loňského května, kdy oznámila svoji kandidaturu.

Děti mají s manželem dvě: jedenáctiletého syna Korněje a pětiletou dceru Agniju. Už po prvních výhrůžkách je Cichanouská nechala převézt do Litvy, kde nyní společně žijí. Manžel zůstává v běloruském vězení a čeká na soud.

Cichanouská nyní navštěvuje evropské země a přesvědčuje politiky, aby proti Lukašenkovu režimu přijali tvrdé sankce. To zopakovala i v pondělí v Praze. "Česko by mělo být důsledné v postupu proti nezákonnému a teroristickému režimu běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Mělo by podpořit další sankce proti jeho činitelům i podnikům s ním spojeným," řekla po setkání s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem, který ji do České republiky pozval.

Zatímco opoziční vůdkyně v zahraničí lobbuje za tvrdý postup proti Lukašenkovi, diktátor doma utahuje šrouby. Likviduje nezávislá média s poukazem na údajné daňové podvody a účastníci protestů z loňského roku dostávají vysoké tresty vězení.

Zesílené represe ilustrují tři případy z letošního května. Zakladatel opoziční webové platformy Nexta Raman Pratasevič byl zatčen poté, co letadlo aerolinek Ryanair nouzově přistálo v Minsku po údajné hrozbě bombou na palubě. Aktivista Scjapan Latypav se přímo u soudu v Minsku pokusil podříznout si hrdlo, protože mu vyšetřovatelé vyhrožovali, že do vězení půjdou i jeho příbuzní, když nepřizná vinu. A sedmnáctiletý Dmitrij Stachovskij spáchal sebevraždu skokem z okna, protože nemohl snést tlak, jakému ho vyšetřovatelé vystavili. Skočil několik hodin poté, co jej KGB dlouho vyslýchala.

Velká role Ruska

"V Bělorusku je nyní 471 politických vězňů. Naděje na změnu byla před rokem velká, myslím, že jsme byli krok od vítězství, protože lidé byli odhodlaní. Možná jsme ale nakonec Lukašenka nedotlačili k porážce kvůli tomu, že pozavíral nebo vyhnal všechny vůdce opozice, takže tomu odporu chyběla hlava a jednotné vedení. Režim má svoji strategii a ta uspěla. Napětí v Bělorusku je ale pořád obrovské a doufáme, že mezinárodní tlak na Lukašenka bude sílit. Naději na změnu neztrácíme," řekla pro Aktuálně.cz Alena Cichanovičová, která zastupuje běloruskou komunitu v Radě vlády České republiky pro národnostní menšiny.

Opoziční vůdkyně Cichanouská na konci května hovořila o tom, že chce znovu zorganizovat v Bělorusku stávky. Tato taktika ale loni nevyšla, režim lidem ve státním sektoru hrozil, že přijdou o práci. Nepodařilo se také přesvědčit nikoho z bezpečnostních složek, aby se postavil proti Lukašenkovi.

"Museli by mít garanci, že proti jejich kroku se nepostaví Moskva. Bez jejího souhlasu nikdo nic v Bělorusku nepodnikne," řekl Aktuálně.cz před časem novinář běloruské redakce Rádia Svobodná Evropa Alex Znaťkevič.

Cichanouská má v plánu v Česku navštívit redakci Svobodné Evropy a setkat se také s místními Bělorusy, kteří zde žijí nebo dostali politický azyl.

"Nebude to žádné politické jednání, spíš symbolické, u pražského pomníku Franciska Skaryny (běloruského vědce, který v 16. století žil a zemřel v Praze - pozn. red.). Uvítáme ji, poděkujeme jí, podpoříme ji," uvedla Cichanovičová.

Video: Nikdo z nás by si teď do Běloruska netroufl, říká Šupa ze Svobodné Evropy

Nikdo by si snad z mých kolegů netroufl jet do Běloruska, kdoví, co by nás tam mohlo čekat, říká běloruský novinář Šupa. | Video: DVTV, Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Německé strany začaly formálně jednat o koalici, kancléře chtějí volit na Mikuláše

Němečtí sociální demokraté (SPD), Zelení a liberálové (FDP) chtějí koaliční smlouvu o budoucí vládě vypracovat do konce listopadu, uvedli zástupci těchto politických uskupení. Ve čtvrtek formálně začínají koaliční vyjednávání. Volbu nového spolkového kancléře plánují v týdnu od 6. prosince.

Příští středu začnou fungovat pracovní skupiny zabývající se jednotlivými tématy. Současnou šéfku německé vlády Angelu Merkelovou má na tomto postu nahradit Olaf Scholz z SPD. Kancléře volí poslanci Spolkového sněmu (Bundestagu), potřebná je většina všech členů této komory parlamentu.

Volby v Německu se konaly 26. září a těsně zvítězila SPD s 25,7 procenta hlasů, druhá skončila konzervativní unie CDU/CSU s 24,1 procenta hlasů. Rozhodující slovo v dalším politickém vývoji připadlo dvěma menším stranám, FDP a Zeleným, které by byly schopné sestavit koalici jak se sociálními demokraty, tak s křesťanskými demokraty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy