Od loňského léta je de facto běloruskou prezidentkou v exilu. Volby v srpnu nejspíše vyhrála, režim Alexandra Lukašenka ale výsledky zfalšoval ve svůj prospěch.
Politická kariéra osmatřicetileté překladatelky a tlumočnice z angličtiny ale začala o několik měsíců dříve. Loni 29. května policie zatkla jejího manžela Sjarheje Cichanouského, který sám chtěl kandidovat v prezidentských volbách. Jeho žena se pak rozhodla k překvapivému kroku: když nemůže on, bude kandidovat ona.
Řekla, že chce touto cestou dosáhnout propuštění svého muže, propuštění všech politických vězňů a nastolení demokracie. Od začátku tvrdila, že pokud vyhraje, vypíše za rok nové demokratické prezidentské volby, ve kterých už kandidovat nebude.
My husband, Siarhei Tsikhanouski, was imprisoned by the regime exactly one year ago. Determined, courageous, with a wish to change the future of his country – like millions of Belarusians. Our kids and I miss Siarhei every day. But we believe, we can, we will win. Жыве Беларусь! pic.twitter.com/MBfxouoJlO
— Sviatlana Tsikhanouskaya (@Tsihanouskaya) May 29, 2021
Osud tomu chtěl jinak. Po oznámení výsledků voleb, které byly podle opozice a několika zemí zmanipulované, jela do běloruské centrální volební komise podat stížnost. Přijala ji šéfka komise Lidija Jermošinová, známá stoupenkyně Lukašenka. Spolu s nimi tam byli i pracovníci běloruské KGB.
Co se tu noc stalo, Cichanouská zatím podrobně neřekla. Donutili ji ale nahrát na video proslov, ve kterém vyzvala k respektování výsledků voleb a požádala lidi, aby neprotestovali v ulicích. Pak ji tajná služba vyvezla automobilem na hranici s Litvou.
Tlak na Lukašenka
Cichanouské vyhrožovali, že půjde do vězení. Že jí budou odebrány její děti a skončí v dětském domově. Takové telefonáty a vzkazy dostávala už od loňského května, kdy oznámila svoji kandidaturu.
Děti mají s manželem dvě: jedenáctiletého syna Korněje a pětiletou dceru Agniju. Už po prvních výhrůžkách je Cichanouská nechala převézt do Litvy, kde nyní společně žijí. Manžel zůstává v běloruském vězení a čeká na soud.
Cichanouská nyní navštěvuje evropské země a přesvědčuje politiky, aby proti Lukašenkovu režimu přijali tvrdé sankce. To zopakovala i v pondělí v Praze. "Česko by mělo být důsledné v postupu proti nezákonnému a teroristickému režimu běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Mělo by podpořit další sankce proti jeho činitelům i podnikům s ním spojeným," řekla po setkání s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem, který ji do České republiky pozval.
Zatímco opoziční vůdkyně v zahraničí lobbuje za tvrdý postup proti Lukašenkovi, diktátor doma utahuje šrouby. Likviduje nezávislá média s poukazem na údajné daňové podvody a účastníci protestů z loňského roku dostávají vysoké tresty vězení.
Zesílené represe ilustrují tři případy z letošního května. Zakladatel opoziční webové platformy Nexta Raman Pratasevič byl zatčen poté, co letadlo aerolinek Ryanair nouzově přistálo v Minsku po údajné hrozbě bombou na palubě. Aktivista Scjapan Latypav se přímo u soudu v Minsku pokusil podříznout si hrdlo, protože mu vyšetřovatelé vyhrožovali, že do vězení půjdou i jeho příbuzní, když nepřizná vinu. A sedmnáctiletý Dmitrij Stachovskij spáchal sebevraždu skokem z okna, protože nemohl snést tlak, jakému ho vyšetřovatelé vystavili. Skočil několik hodin poté, co jej KGB dlouho vyslýchala.
Velká role Ruska
"V Bělorusku je nyní 471 politických vězňů. Naděje na změnu byla před rokem velká, myslím, že jsme byli krok od vítězství, protože lidé byli odhodlaní. Možná jsme ale nakonec Lukašenka nedotlačili k porážce kvůli tomu, že pozavíral nebo vyhnal všechny vůdce opozice, takže tomu odporu chyběla hlava a jednotné vedení. Režim má svoji strategii a ta uspěla. Napětí v Bělorusku je ale pořád obrovské a doufáme, že mezinárodní tlak na Lukašenka bude sílit. Naději na změnu neztrácíme," řekla pro Aktuálně.cz Alena Cichanovičová, která zastupuje běloruskou komunitu v Radě vlády České republiky pro národnostní menšiny.
Opoziční vůdkyně Cichanouská na konci května hovořila o tom, že chce znovu zorganizovat v Bělorusku stávky. Tato taktika ale loni nevyšla, režim lidem ve státním sektoru hrozil, že přijdou o práci. Nepodařilo se také přesvědčit nikoho z bezpečnostních složek, aby se postavil proti Lukašenkovi.
"Museli by mít garanci, že proti jejich kroku se nepostaví Moskva. Bez jejího souhlasu nikdo nic v Bělorusku nepodnikne," řekl Aktuálně.cz před časem novinář běloruské redakce Rádia Svobodná Evropa Alex Znaťkevič.
Cichanouská má v plánu v Česku navštívit redakci Svobodné Evropy a setkat se také s místními Bělorusy, kteří zde žijí nebo dostali politický azyl.
"Nebude to žádné politické jednání, spíš symbolické, u pražského pomníku Franciska Skaryny (běloruského vědce, který v 16. století žil a zemřel v Praze - pozn. red.). Uvítáme ji, poděkujeme jí, podpoříme ji," uvedla Cichanovičová.
