Situace běžných lidí v Libanonu se den ode dne zhoršuje a obavy humanitárních pracovníků z krize sílí. "Izrael se rozhodl nás vyhladovět," ozývá se stále častěji z úst libanonských politiků.
"Řada lidí odjela po prvních dnech bombardování do hor právě kvůli tamním zásobám vody i potravin," říká pro Aktuálně.cz jedna z českých evakuovaných občanek Ludmila Kružíková. "Ještě začátkem týdne však bylo libanonské hlavní město plné lidí, kteří nadále chodili do práce," dodává.
Místní obyvatelé jsou na bombardování zvyklí, přesto počty těch, co opustili své domovy v obavě z dalšího bombardování, rostou.
Podle informací izraelského deníku Haarec žije mimo domov celá pětina libanonských občanů, dalších přibližně 150 tisíc z nich prchlo do sousední Sýrie a téměř 50 tisíc je odkázáno na humanitární pomoc. Jedná se hlavně o nejchudší vrstvy obyvatelstva.
Vláda v Bejrútu proto již oficiálně požádala o mezinárodní pomoc. "Humanitární situace je katastrofální. Továrny, sklady, vše bylo zničeno," potvrdil libanonský ministr financí Džihad Azur.
Svůj humanitární program připravuje OSN
Vyhrocující se situaci ve válkou zmítaném Libanonu monitorují také pracovníci Světového potravinového programu OSN.
"Žádáme všechny strany konfliktu, aby respektovaly neutralitu humanitárních pracovníků a umožnily jim přistup do míst, kde je jejich pomoc třeba," prohlásila regionální ředitelka Světového potravinového programu na Blízkém východě Naila Sabraová. "Pokud se bezpečnostní situace bude nadále zhoršovat, stále více lidí bude naši pomoc potřebovat."
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Kypr nestíhá přijímat běžence z Bejrútu
- Bejrút: Chybí jídlo, lidé utíkají do hor
- Hizballáh: Zrozen kvůli smrti Izraele
- Izrael: Dojdeme si v Libanonu kamkoli
Již nyní je přitom postavení řady Libanonců žalostné. Statisíce osob opustily své domovy v důsledku izraelského bombardování, vláda jim však není schopna nabídnout náhradní ubytování. Tenčí se také zásoby jídla, pití a lékařského materiálu.
"Zničení silnic a mostů totálně přerušilo potravinové dodávky," potvrdil pro agenturu Reuters Amer Daoudi, pracující v Bejrútu pro OSN. A pokud se nějaké zboží na pulty obchodů přece jen dostane, jeho cena je několikanásobně vyšší než před izraelskými útoky.
Hišam Hassan z Mezinárodního červeného kříže si naopak neodpustil kritiku na adresu Izraele. "Problémem není jen nedostatek prostředků, ale neustálé útoky izraelských letadel."
Například včera se údajně pomoc do nálety postižené jiholibanonské vesnice Srifa dostala včas. Kvůli neustálému bombardování ji ale nebylo možné opustit.
Totéž potvrzuje i libanonský ministr financí Azur. "Je nemožné poslat postiženým oblastem pomoc. Izrael pokračuje v bombardování silnice do Sýrie i námořní a letecké blokádě. Cílem útoků se stávají i nákladní automobily přivážející pomoc."
Evropa pomohla, nejen finančně
"Čelíme vážné humanitární krizi," potvrdil mluvčí evropského komisaře pro rozvoj a humanitární pomoc Amadeu Altafaj.
Evropská unie rozhodla o navýšení pomoci postiženému Libanonu a hodlá zemi poskytnout téměř deset milionů euro humanitární pomoci. Zatím však není jasné, komu přesně budou tyto finanční prostředky poskytnuty.
Pomoc navíc slibují i jednotlivé evropské země. Česká republika již prostřednictvím ministerstva zahraničí poslala pět milionů korun přímo na účet libanonské vlády.
Francie ústy svého prezidenta Jacquese Chiraka informovala o vyslání letadla s humanitární pomocí na Kypr. Na jeho palubě by měly být zásoby vody, elektrické generátory pro nemocnice a dodávky nezbytných léků.
Italská vláda zase volá po vytvoření koridoru, kterým by humanitární pomoc měla do Libanonu směřovat. "Je nezbytně nutné otevřít humanitární koridor, který by spojil Libanon s Kyprem, a umožnil tak poslat libanonským občanům potřebnou pomoc," řekl italský ministr zahraničí Massimo D'Alema.
