Káhira - Čeští archeologové nalezli v Egyptě unikátní osmnáct metrů dlouhý dřevěný člun starý čtyři a půl tisíce let.
V Káhiře to po setkání s českým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem a egyptským ministrem pro památky Mamdúhem Damatím oznámil ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta. Nyní se budou egyptologové snažit vyřešit záhadu, komu člun patřil.
Člun pochází z 27. století před naším letopočtem
"Právě v tuto chvíli jsme mohli oznámit náš poslední objev, výsledek dlouhodobé práce z loňské sezóny. Jednalo se o unikátní nález člunu, který je víc jak osmnáct metrů dlouhý," uvedl Bárta. Unikátní plavidlo pochází podle něj z doby třetí dynastie, tedy přibližně z 27. století před naším letopočtem.
"Navíc člun se nachází v blízkosti hrobky, která více méně pochází z doby slavného stavitele stupňovité pyramidy a panovníka Džosera, takže majitel tohoto člunu a hrobky, ke které patří, musel být naprosto unikátní postavou doby 3. dynastie," dodal Bárta.
Objev vědci učinili v loňském roce v Abúsíru na pohřebišti úředníků doby Staré říše nedaleko hrobky, kterou našli již v roce 2009. Jméno majitele hrobky ale kvůli poškození není známé.
Písek zachoval i rostlinná vlákna
Dřevěná prkna člunu byla kdysi spojena dřevěnými čepy, které se stále nacházejí na svém původním místě. Pouštní písek zachoval i rostlinná vlákna, která byla uvázána do silných svazků a lan umístěných uvnitř lodi v místě spojů prken.
"Skutečně se jedná o velmi neobvyklý nález, jelikož lodě takové velikosti a konstrukce byly v této době určeny pouze pro nejvýznamnější členy společnosti, což byly osoby patřící do královské rodiny," uvedl rovněž Bárta.
Bárta s novináři hovořil krátce po skončení schůzky českého ministra zahraničí Zaorálka a egyptského ministra pro památky Damatího. "Je to vůbec poprvé, kdy byla poblíž podobné hrobky nalezena taková loď," řekl českým novinářům Damatí, který ocenil českou expedici a řekl, že mají vždy velmi dobré objevy.
Zaorálek uvedl, že ministra Damatího pozval do Prahy na návštěvu, která by se mohla spojit s konáním velké významné egyptologické výstavy, která je naplánovaná na rok 2019. Měla by se rozkládat na tisíci metrech čtverečních a mělo by na ní být vystaveno 100 až 150 artefaktů.
"Poprvé v historii by čeští egyptologové takto prezentovali i řadu těch objevů, které učinili za poslední desetiletí," uvedl český ministr. "Pan ministr mě ujistil, že z egyptské strany udělají všechno pro to, aby bylo možné poskytnout řadu vykopávek," dodal s tím, že výstava bude mimořádná a její rozsah překročí hranice České republiky.
Šéf české diplomacie by se měl v pondělí na závěr své egyptské cesty setkat ještě s prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím a svým protějškem Samím Šukrím. Tématem Zaorálkových jednání v Egyptě je kromě politických a hospodářských otázek také uspořádání velké egyptologické výstavy v roce 2019 v Praze.
Největší česká vědecká expedice v zahraničí
Český egyptologický ústav je v současné době jedním z nejprestižnějších světových pracovišť, která se zabývají výzkumem starověkého Egypta. Koncese v Abúsíru jižně od Káhiry představuje tradičně největší českou vědeckou expedici v zahraničí.
Poslední velký objev oznámilo egyptské ministerstvo pro památky loni v lednu, kdy sdělilo, že Češi našli hrobku dosud nedoložené královny Chentkaus III., manželky faraona Raneferefa, který vládl v době páté dynastie, zhruba před 4500 lety.
