Brusel - Lídři EU se na summitu v Bruselu dohodli na zpřísnění pravidel pro sestavování národních rozpočtů a vytvoření nové "fiskální" unie, jejímž cílem je překonání dluhové krize. Česká republika se společně s Británií a dalšími zeměmi stojícími mimo eurozónu k dohodě zatím nepřipojila.
Premiér Petr Nečas chce celou záležitost nejdříve prokonzultovat s parlamentem své země. Podobně se k fiskální unii staví i ostatní státy, které euro zatím nepoužívají, byť představitelé většiny z nich tvrdí, že k ní s největší pravděpodobností přistoupí.
"Vytvoříme pevný základ pro fiskální dohodu a větší disciplínu v hospodářské politice členů eurozóny," zdůraznil šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Sedmnáct členských států eurozóny se na summitu dohodlo na tom, že napříště již nebude možné, aby některé země beztrestně překračovaly rozpočtový deficit, jehož hranice byla v rámci maastrichtských pravidel stanovena na tři procenta hrubého domácího produktu.
Unie jde ale ještě dál. Vychází mimo jiné vstříc dávnému požadavku českého prezidenta Václava Klause, tradičního zastánce vyrovnaných státních rozpočtů a vyhlášeného euroskeptika. Členské země nové fiskální unie budou totiž muset své státní finance napříště sestavovat tak, aby rozpočtový schodek činil maximálně půl procenta HDP.
Tříprocentní rozpočtový deficit bude povolen jen "za zcela mimořádných okolností" zapříčiněných špatnou konjunkturou. Nad tím, že členské země budou předkládat vyrovnané rozpočty, má bdít Evropská komise, která bude mít právo požadovat provedení příslušných změn.
Zásada vyrovnaných rozpočtů se má stát součástí legislativy členských zemí EU. Otazník ovšem visí nad tím, zda by některé státy včetně Česka byly v dohledné době schopny vyrovnaných rozpočtů dosáhnout bez navýšení daní, zejména těch firemních, či dalších škrtů v sociálních výdajích.
Švédsky list Dagens Nyheter krátce po poledni přinesl zprávu, že parlamentní výbor pro evropské záležitosti vyjádřil svůj souhlas, aby vláda ve Stockholmu k fiskální unii přistoupila. Svůj původně ryze zamítavý postoj v průběhu dne změnilo také Maďarsko, které oznámilo, že se k fiskální unii připojí v případě souhlasu parlamentu v Budapešti.
Do závěrečného prohlášení summitu se nakonec dostala formulace, podle které "hlavy států či vlád Bulharska, České republiky, Dánska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Polska, Rumunska a Švédska naznačily možnost připojit se k procesu (vzniku fiskální unie)po konzultacích se svými parlamenty."
Británie se tak v rámci EU ocitla v naprosté izolaci, protože je jediná, která dohodu odmítla.
"Ne Evropa, Británie je rozdělena"
Zemím, které se napříště proviní proti novým pravidlům, hrozí automatické sankce, mimo jiné to, že skončí před Evropským soudním dvorem.
Nová fiskální unie má být vytvořena již příští rok v březnu. Česko, pokud chce být jejím členem, si tak musí pospíšit, protože lze očekávat tahanice mezi sněmovnou ovládanou pravicí a Senátem, kde má většinu ČSSD.
Opakovaně se vršící deficity státních financí vedly k nekontrolovatelnému nárůstu zadlužení Řecka, Irska, Portugalska a dalších zemí a společně se spekulačními tlaky na trzích se státními obligacemi vedly k současné dluhové krizi, která otřásla základy eurozóny i samotné EU.
Návrhy Francie a Německa akceptovalo všech sedmnáct zemí eurozóny, k nimž se navíc připojilo Bulharsko, Rumunsko, Litva, Lotyšsko, Polsko a Dánsko, které společnou evropskou měnu zatím nepoužívají.
"Ne Evropa, ale Británie je rozdělena," citovala agentura Reuters litevskou prezidentku Daliu Grybauskaitovou. Narážela tím na fakt, že opoziční labouristé i řada liberálů, s nimiž jsou konzervativci ve vládě, budou těžce snášet fakt, že Spojené království zůstane mimo plánovanou fiskální unii znamenající zvýšenou rozpočtovou odpovědnost.
Britský premiér David Cameron se k ní odmítl připojit především z toho důvodu, že napříště by již společná rozhodování o zásadních otázkách týkajících se fungování EU, včetně těch finančních, nemohla svým vetem zablokovat jedna jediná země, jak tomu bylo několikrát v minulosti.
Rozhodování bude většinové, přičemž bude zapotřebí souhlasu nejméně pětaosmdesáti procent členských zemí EU.
200 miliard eur do MMF
Třiadvacítka zemí se na druhé straně neshodla na tom, že Evropská centrální banka bude vydávat společné eurobondy nebo že Evropský stabilizační mechamismus (ESM), s jehož pomocí budou hrazeny pohledávky nejvíce zadlužených zemí unie, získá bankovní licenci, jak navrhovala Evropská komise a předseda Evropské rady Herman Van Rompuy.
Proti bylo totiž Německo.
ESM začne fungovat v červnu příštího roku, společně s již existujícím Evropským fondem finančí stability (EFSF), který skončí za rok. Bude v něm celkem 500 miliard eur.
Do řešení dluhové krize bude více zapojen také Mezinárodní měnový fond, do něhož mají členské země EU přispět 200 miliardami eur. Podíl ČR by měl v průběhu příštích let činit přibližně 80 miliard korun.
Fiskální unie, na níž se dohodlo 23 zemí, nebude vyžadovat změnu základních smluv o EU. Její účastnící spolu pouze uzavřou řadu bilaterálních smluv umožňujících provést korekci rozpočtových pravidel.
