Praha - Česká republika a Slovensko patří v Evropské unii k zemím, které udělují občanství lidem z třetích zemí vůbec nejméně.

Podle dnes zveřejněných dat Evropského statistického úřadu (Eurostat) na tisícovku obyvatel v nich připadlo předloni jen 0,1 občanství, které se podařilo nějakému cizinci pocházejícímu ze zemí mimo EU získat.

Stejné či ještě menší množství vykázaly podle dat evropských statistiků už jen Polsko a Litva. Průměrně v Evropské unii tvořené 27 státy na 1000 lidí připadlo 1,4 přidělených občanství.

Státní příslušnost v celém zhruba půlmiliardovém bloku, který je i vyhledávaným cílem nelegálních přistěhovalců, předloni získalo 696 tisíc lidí, tedy zhruba o 13 tisíc méně proti předchozímu roku. Nejčastěji se ji podařilo získat lidem z Maroka (64 tisíc), Turecka (50 tisíc a Ekvádoru (27 tisíc), ukázala dnes zveřejněná data Evropského statistického úřadu (Eurostat).

Nejvíc občanství k počtu vlastních obyvatel udělovalo cizincům z třetích zemí Švédsko, kde na 1000 obyvatel připadlo 3,3 přidělených občanství.

Pokud se vezme v potaz množství kladně vyřízených žádostí bez ohledu na velikost země, tak jednoznačně nejvíce jich občanství bylo uděleno v daném roce ve Francii - 137 tisíc. Na dalších místech následují další dvě země s vysokým přílivem přistěhovalců i velkými národnostními menšinami - Británie (129 tisíc) a Německo (94 tisíc).

V České republice  bylo předloni uděleno 1200 občanství, zatímco o rok dříve to bylo 2370. Největší skupinu úspěšných žadatelů tvořili Ukrajinci (33 procent), na druhém místě byli lidé z Kazachstánu (10,1 procenta) a Slováci (9,6 procenta).