Unijní exekutiva stejně jako v minulých třech letech rozdělila hodnocení do čtyř kapitol, věnovaných soudním systémům, boji proti korupci, pluralitě médií a celkové kontrole a vyváženosti institucí.
Česká vláda sice letos přijala protikorupční strategii na období let 2023 až 2026, její celkový přístup k protikorupční politice ale podle komise čelí kritice. Pozornost upírá unijní exekutiva na vyšetřování korupčních případů na vysokých místech, kde podle ní blokují pokrok některá procesní zdržení a "možné politické zásahy do korupčních případů z vyšších pater vzbuzují obavy".
V tomto bodě Česko na rozdíl od doporučení týkajících se majetkových přiznání či boji proti střetu zájmů neučinilo od loňska žádný pokrok. Experti a zástupci podniků hodnotí podle komise rozšíření korupce ve veřejném sektoru jako nadále relativně vysoké.
Pozitivní vývoj naproti tomu Brusel vidí v oblasti justice. Česko podle komise zavedlo jednotný a transparentnější systém výběru soudců a posunulo kupředu reformu státních zastupitelství, která však stále nebyla definitivně schválena. Soudcům sice mohou od letoška po dosavadním zmrazení opět růst platy, další zaměstnanci soudů a státních zastupitelství však zůstávají s úrovní platů pod celostátním průměrem veřejného sektoru. Digitalizace justice postupuje pomalu, konstatovala EK.
Unijní exekutiva také uvedla, že Česko posílilo nezávislost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, a to díky loňské úpravě zákona, která zbavila premiéra vlivu na jmenování a odvolávání jejích členů. Rovněž rady dohlížející na Českou televizi a Český rozhlas by měly díky dodatkům v zákonech méně podléhat politickému vlivu.
Obavy komise nadále vzbuzují hlavně ekonomické problémy, jimž čelí nezávislá média nucená k omezování výdajů a propouštění. Komise upozorňuje také na rostoucí počet on-line útoků a výhrůžek, jímž čelí novináři, zejména ženy.
Zpráva je pro členské země nezávazná, komisi slouží jako východisko pro doporučení a dialog se státními orgány. Dokument vznikl na základě kombinace faktů a toho, jak jednotlivé oblasti právního státu vnímají obyvatelé konkrétních zemí.
Ministr Dvořák: Výtky vedeme v patrnosti, děláme reformní kroky
Zpráva Evropské komise o stavu právního státu v členských zemích Evropské unie v souvislosti s Českem neshledává žádný systémový problém, naopak řadu aspektů hodnotí pozitivně, uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Vytýkané věci ČR podle něj vede v patrnosti a realizuje reformní kroky. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) sdělil, že státní zastupitelství a justice mají podmínky k činnosti na stejné či vyšší úrovni než ostatní státy EU.
Česká pobočka Transparency International (TI ČR) míní, že komise sice oceňuje některé plány na reformy, celkový obrázek ale není lichotivý.
"Konkrétně se report věnuje například jednotnému postupu pro výběr soudců a další řadě reforem, o kterých se vede debata a které komise vidí jako kroky kupředu. Boj s korupcí však nelze stavět na debatách," uvedl Marek Chromý, vedoucí analytik TI ČR.
Evropskou komisi podle organizace také stále znepokojuje délka vyšetřování korupčních případů na vysokých politických místech, nedokončená revize legislativy týkající se střetu zájmů, chybějící regulace lobbingu či etické kodexy zákonodárců.
V neposlední řadě si komise podle TI ČR všímá ministra Blažka a jeho zasahování do živých kauz. "Už vůbec fakt, že si takové situace všímá jeden z klíčových orgánů Evropské unie, nelze přehlížet. V TI ČR na střet zájmů ministra Blažka poukazujeme od chvíle, kdy byl pan Blažek navržen do ministerského křesla. Pokud ale situaci věnují pozornost zahraniční partneři, pak ji nelze číst jinak než jako alarmující," dodal Chromý.
